každý může zesměšnovat věřící a posmívat se jim že jsou hlupáci
když v něco věří
je to jeho svobodná vůle
ale nakonec uvidí sám KDO bude za hlupáka až přijde jeho zúčtování
Lide, kteri se ocitli v blizkosti smrti, se presvedcili, ze je na tom kus pravdy, nekteri absolvovali panoramatickou show a pocitili, co spatneho udelali druhym ..to je nejspis peklo..
Peklo je snad setkani sam se sebou s tim , ze pocitis zle ciny, ktere jsi
zpusobil jinym sam na sobe a pak se ocitnes v nejake sfere, kde jsou vsichni na
stejne urovni duchovniho vyvoje jako ty..a to muze byt docela drina 
jenže to pocítíš bez nějakých výčitek, utrpení, trestu, prostě jen poznáš, jak tě vnímali ti, kterým jsi ublížil/a, což může být nějakým způsobem nepříjemné, ale ne jako peklo, není nic, co by Bůh nedokázal odpustit...
Ať už peklo bylo, nebo nebylo, vymyšleno bylo dobře. Když se kolem sebe
rozhlédneme, vidíme, že i dneska spoustě lidí peklo chybí. To víte, nikdy
nedělá dobře, když si někdo může myslet, že zlo zůstane nepotrestáno.

Svatý Petr takhle na nebeské bráně zastaví tři chlápky a povídá:
„Pánové, poslední dobou máme děsně přeplněno, takže mi nejdřív
musíte říct, jak jste zemřeli a já posoudím, zda máte nárok na místo
tady.“
První chlápek se pouští do vyprávění:
„Bydlel jsem v centru v tom novém mrakodrapu, ve třicátém patře. Jednou
jsem takhle odpoledne na balkóně cvičil aerobic, když jsem nějak zaškobrtl
a převážil se přes okraj. Naštěstí se mi povedlo, jak jsem padal, se o
patro níž chytit zábradlí. Měl jsem i štěstí, že v tom bytě někdo
byl. Zevnitř vylezl nějaký člověk, ale místo, aby mi pomohl, mě začal
mlátit přes prsty. Chvíli jsem se ještě držel, ale když si ten chlap
doběhl pro kladivo a jeden po druhém mi přerazil prsty, tak jsem se pustil.
Nějakým zázrakem jsem dopadl do hustého křoví a kromě pár škrábanců a
vyraženého dechu se mi nic nestalo. No, a když jsem se tak hrabal z toho
křoví, najednou jsem zaslechl divný zvuk, zvedl hlavu a přímo na mě
přistála lednice. No, a to mě už zabilo a tak jsem tady.“
„No, to je hodně skličující příběh, tak běžte dál. A co vy?“ ptá se Petr dalšího.
„Já dělal v účetní firmě ve městě a jednou mi někdo zavolal, že mi nějaký chlápek chodí za ženou. Tak jsem se sebral, honem domů. Výtahy nejezdily, tak jsem musel vyběhnout devětadvacet pater. Vlítnu do bytu, žena v županu, zpocená. Tak já prohledal celej byt. Až na balkóně jsem toho mizeru našel. On se nechtěl pustit, tak jsem ho praštil po prstech kladivem. A představte si, on spadne dolů celou tu výšku a nic se mu nestane. Já vám byl tak rozčílenej, vlítnul jsem do kuchyně, popad ledničku a hodil jsem ji na něj z toho balkónu. Jenže už nejsem nejmladší a srdce ten nápor nevydrželo, tak jsem se tam složil a už mě neprobudili.“
„No, to je taky smutné, tak běžte. A co vy?“
„No, to se vám takhle jednou schovávám nahatej v lednici….“
Neboli je lepší být bohatý mezi chudými, než chudý mezi bohatými .-)))
To dá zdravý rozum.-))) No i když… Pokud budu mít milion na účtu, tak budu mezi bezdomovci král. Na druhou stranu bych byla za chudou s miliardou v korunách mezi dolarovými miliardáři. Sice bych byla oproti nim chudák ale už by to tak nebolelo.-))))
U nebeské brány stojí fronta žen. Svatý Petr otevře a povídá “ ženské, která z vás byla nevěrná a odejde do pekla”. Zůstala jenom jedna. Petr zavolal “ tu hluchou si vemte sebou”.
Znal jsme podobný, jestli ho nepopletu :
Situace stejná, jen fronta jeptišek, a která si sáhla na pinďoura, že si
musí umýt ruce svěcenou vodou. Tak si je jde umýt jedna za druhou a zezadu
jedna volá : něco mi nechte, já budu kloktat :-)))
nebo tak nějak :-)))))
Stařičký Vasilij zemře a předstoupí před Svatého Petra.
Ten se jej vyptává:
"Kde jsi se narodil?"
"V Rakousku Uhersku!"
"Kde jsi se oženil?"
"V Československu!"
"Kde jsi vychovával děti?"
"V Sovětském Svazu"
"A kde jsi zemřel?"
"Na Ukrajině!"
"A jéje," povídá Svatý Petr "Takový světoběžník do nebe nemůže, ty
musíš do Pekla!!!"
"Ale, Svatý Petře, já ti přísahám, že jsem z rodného Mukačeva nevytáhl
paty!!!"
Ale ano. Ale ty třeba nemáš strach, když někomu s rakovinou slinivky přeješ zatracení? Já bych neměl odvahu něco takového napsat.