češi neumí stavět a neumí zpívat
nemáme prostě tvůrčí schopnosti
většina co tu stojí tak jsme si museli pozvat cizince a písničky tak leda
okopírovat
protože jinak umíme složit akorát takovéhle sračky
80 % našich hitů co si tak rádi broukáme je jen okopírovaný originál z
ciziny
akorát že jsme na to naplácali český text
a to NAPROSTÁ většina hitů
Tomu sám nevěříš.
I když jistěže světové hity jsou přebírány, to nesporně.
řekneš jméno hitu co se tady posledních 50 let zpívá
a já ti řeknu originál :D z ciziny
https://share.google/RjAYaQFZT1ZiZ0g8B
Majka , Lenka , Apolenla s Romanetou sedávaly na záchodě s cigaretou .

tak přesně takovéhle sračky můžeme vymyslet. to jo
sračky si nazpíváme vlastní
https://share.google/WtXGkIwMLdLLCkuHB
Jestli zapřeš, pane Housenko , i tohle , tak jsi posera . 
Vyhrňme si rukávy..
to je síla, ale mohli by si
to zazpívat sborově všichni politici, aspoň by byla sranda .. 
Bylo by pěkné , kdyby se každý vyznal jaká je piseň jeho srdce . A ten Kokršpaněl toho má víc , to musíš vybrat ty .
Ale v soukromí bych ti zazpívala romantickou...pod Moskvou tiché
večery...

Muchomůrky bílé
Sluneční hrob
Planeta Hieronyma Bosche II
Pražskej démon
Traktor
Špinavý záda
Zkratky
Co s tím sklem
Válka je vůl
Stříhali dohola malého chlapečka
.
.
Tak sem s těmi originály!
Pane Housenko , nebojte se všechno sepsut , ve svobodné zemi vnucovat vkus
, to je násilí , jako když Ukrajinu přepadne Rus.

„Škoda lásky“ / „Roll Out the Barrel“ / „Beer Barrel Polka“
Autor: Jaromír Vejvoda (1934)
Text: Vašek Zeman
Mezinárodní úspěch: Absolutní světový hit – během 2. světové války ji zpívali vojáci na obou stranách fronty.
Verze: anglická („Roll Out the Barrel“), německá („Rosamunde“), francouzská, polská, ruská…
Zajímavost: Hrála se i při inauguraci amerických prezidentů a na olympiádách.
„Jožin z bažin“ – Ivan Mládek
Rok: 1977
Proslulost: Stal se virálním hitem na internetu v roce 2008 díky polským a ruským fanouškům.
Populární v: Polsku, Rusku, Maďarsku, Finsku, dokonce i v Japonsku.
Zajímavost: V Polsku vznikly cover verze a kreslené klipy, Mládek byl pozván do polské televize jako hvězda.
3. „Má vlast“ – Bedřich Smetana
Zvlášť slavná část: Vltava (The Moldau)
Rok: 1874
Význam: Jeden z nejznámějších symfonických básní světa, hraje se pravidelně v koncertních síních po celém světě.
Zajímavost: Například Izraelský orchestr ji často hraje jako symbol svobody.
4. „Novosvětská symfonie“ (Symfonie č. 9 „Z nového světa“) – Antonín Dvořák
Rok: 1893
Známá část: 2. věta – Largo („Going Home“).
Proslulost: Jedna z nejhranějších symfonií světa, zněla i při přistání Apolla 11 na Měsíci.
Zajímavost: Američané ji často považují za „svou“ klasiku.
„Malá dáma“, „Láska je láska“, „Dělání“ aj. – moderní klasika
Tyto sice nejsou světově známé, ale mezi krajany po světě nebo na YouTube mají miliony zhlédnutí a překládají se.
Josef Gočár (1880–1945)
Styl: Moderní architektura, kubismus
Známé stavby:
Dům U Černé Matky Boží (Praha) – kubistická fasáda, jedna z
nejznámějších kubistických staveb světa.
Škola v Jaroměři – příklad funkcionalistické architektury.
Hlavní městská knihovna v Hradci Králové – moderní architektonický
přístup.
Josef Chochol (1880–1956)
Styl: Kubismus
Známé stavby:
Kubistické domy na Rašínově nábřeží (Praha)
Chocholova vila v Praze – kombinace kubismu a secese
Jan Kotěra (1871–1923)
Styl: Secese, raný modernismus
Známé stavby:
Vila Tugendhat v Brně (poznámka: tuto vilu navrhl vlastně Mies van der Rohe,
Kotěra se podílel na raných funkcionalistických projektech) – Kotěra
ovlivnil český modernismus.
Husův sbor (Praha)
Uměleckoprůmyslové museum v Praze – elegantní kombinace funkcionalismu a
secese.
Bohuslav Fuchs (1895–1972)
Styl: Funkcionalismus, modernismus
Známé stavby:
Hotel Avion (Brno) – ikonický funkcionalistický hotel.
Sanatorium v Uherském Hradišti – funkcionalistický přístup k
architektuře léčebných zařízení.
Karel Prager (1923–2001)
Styl: Moderní architektura, brutalismus
Známé stavby:
Nová budova Národní technické knihovny (Praha) – brutalistický styl s
moderními prvky.
Rozšíření Veletržního paláce (Praha) – kombinace funkcionalismu a
brutalismu.
Kongresové centrum Praha – masivní moderní stavba.
Eva Jiřičná (1939–)
Styl: Moderní architektura, sklo a ocel
Známé stavby:
UV Tower (Praha)
Interiéry obchodů, bank a letištních hal po celém světě (např. Londýn
– Bond Street)
Palác Adria (Praha, rekonstrukce interiérů)
Jan Kaplický (1937–2009)
Styl: Futurismus, high-tech architektura
Známé stavby:
Národní knihovna v Praze (projekt “Future Library”) – návrh
futuristického designu, bohužel nerealizován.
Selfridges, Birmingham – futuristická komerční architektura.
Media Centre, Velká Británie – futuristické a inovativní designy.
Málem bych byl zapomněl:
Petr Parléř:
významný český stavitel a sochař, jeden z nejvýznamnějších představitelů gotické architektury ve střední Evropě. Narodil se pravděpodobně v Praze, ale jeho rod pocházel z oblasti Štýrska (dnešní Rakousko).
Nejznámější je jako hlavní stavitel Katedrály sv. Víta v Praze, kde navázal na dílo svého otce, Matyáše z Arrasu. Parléř se také podílel na stavbě Karlštejna a Pražského hradu, kde zanechal významný otisk gotické architektury
Jakub Krčín z Jelčan a Libočan:
Nejznámější díla:
Rožmberk – jeden z největších rybníků v Čechách.
Velký Třeboňský rybník (nazývaný také Svět) – významný pro
zásobování rybami a ochranu před povodněmi.
Zřejmě máš značně omezený rozhled, když znáš jen tyto
diskosračky.
I v době normalizace se tady dělal skvělá muzika, jenže ji soudruzi
nevysílali v televizi a rádiu, jak ty sračkoidní popové prominenty,
goldnový fógly a národní umělce.