Krakistán

Tak v podstatě všechny tradice jsou vymyšlené lidmi.
Tradice Martinské husy se opírá o legendu, kterak se svatý Martin ukrýval mezi husami a ty jej hlučným gágáním prozradily, načež je Martin upekl a snědl.
Komerční svátek je dnes ze všeho, což ale neznamená, že by se v našich končinách ty husy o svatém Martinu nepekly několik set let.
Spojuješ tuto tradici výhradně s návštěvou předražené restaurace, ovšem husu si můžeš také doma vykrmit i upéct sám. Nakonec tak po celá ta léta dělaly hospodyně po celém kraji.

Prababičky nacpaly husu do bedny a cpaly do ní šrot, aby měly dost sádla. Matně si to pamatuji. Jenom už nevím, jestli to byla na Martina nebo na hody.

Husy se krmily nějakáma šiškama, ženské jim je strkaly do zobáku a masírovalymkrk, aby toho sežraly co nejvíc. Husa musela být tučná. Jedla se o každém svátku, klidně i o hodech.

To se dělalo kvůli játře ,aby ji měla velkou.

Prase…

Kraj zoofilů. Krmili jste husu aby měla velkou játřu… Nechutné.

Přesně tak. Sice jsi ještě mladý ale znáš mapu.-)

Baže znám mapu, dyť sem býl aji na vojně.