Krakistán

Jé, "Rybovka"! To je moje srdcovka... léta v pěveckém sboru, nejdříve s rodiči a pak i s dětmi,,,téměř každé Vánoce! Bývávalo... ale původní pěvecký sbor se rozpadl, ten dnešní má jiný repertoár. Můj nejmladší syn se přiženil do jiné vesnice a tam jej okamžitě zatáhli do místního pěveckého sboru. Do naší vesnice tehdy přišla nová (evangelická) farářka. Kamarádily jsme spolu. Před vánocemi si posteskla, že by si ráda po dlouhé době zazpívala Rybovku, jen tak, při zkoušce pěveckého sboru. Zasmála jsem se: "Ve středu večer jedeme!" Naložila jsem do auta naši farářku, varhanici, přibrala dceru a hurá na zkoušku. Přišly jsme brzy, syn tam ještě nebyl. Slušně jsme se zeptaly jestli si s nimi můžeme zazpívat. Dirigent s tím neměl problém, rozsadil nás po hlasech a zpívalo se. Dirigent byl spokojen. Po víc než půlhodině přišel syn a vytřeštil oči na sestru: "CO TU DĚLÁŠ?" "Zpívu, vidíš, né??" Špitla jsem: "Já su tu takéj!" Syn se vyjevil: "No, abys ty negde chyběla!!" Dirigent zastříhal ušima: "TY TÝ ROBY ZNÁŠ???" "No to je moja mamka a segra!" Všichni se smáli a zkouška pokračovala. Když končila, dirigent začal lobovat: "Budete s námi o svátcích zpívat?" Farářka na to: "Nemůžeme, musíme být v kostele u nás!" Dirigent na to:"A to by se bez vás neobešlo? Pro jednou??: Farářka na to: "Beze mne určitě NE!!!". Dirigent loboval dál "Aspoň JEDNOU!" "Ani jednou! Beze mne by to tam opravdu nešlo - já jsem tam farářka!! A bez varhanice také ne!".....