Krakistán

occi lisku nemame - ja mel rad lisky chodili v Zahradkach az na pozemek zamku -- nadhera :-)) ale to uz je hodne davno -- Tady nejsou ani hadi

To platí o každém lesním ovoci.

Ostružiny bývají vysoko, horší to je s borůvkami. Ty je potřeba extra důkladně omýt.

Na Novém Zélandu jim na ostružiny zase kálí tasmánský čert . To ale musí potvrdit Kiwi

A taky kiwi!

jdi si vystříkat pekáč !
to tě uklidní

Lehni!

occi - Tady tasmansky cerst nezije -- ale jinak rostomile zviratko mam nekolik fotek jak ho maznelka chova v Brisbane v australii v parku. Tady zije possum - ten ma leino neskodne spis naopak hodne vytaminu v nem ale na ostruziny neleze ker ma slabe verve (pruty) a plne trnu - ani ptaci moc nanej nesedaji.

Borůvky důkladně omýt?
Jako každou borůvku zvlášť drhnout kartáčem?
Nikdy jsme borůvky neumývali, sežral jsem jich jako dítko haldy, čerstvých i nějak zpracovaných a ještě jsem pořád na světě.
Současná doba je přímo posedlá čistotou, hlavně desinfekcí úplně všeho. Lidé žijí v téměř sterilním prostředí, které si doma vytváří pomocí otírání a umývání úplně všeho chemickými prostředky, prach a smětí pak vysávají robotické vysavače. Někteří bohatší lidé si zvou domů úklidové a desinfenkční firmy.
Je to všechno ohromné a vypadá to hezky, žít v dokonale čistém prostředí, jako astronauti, nebo figuranti v reklamách na úklidové prostředky.
Má to však jeden háček, tito skleníkoví lidé nesmí vycházet ven do volného prostoru, natož do přírody, protože jejich zhýčkaný imunitní sysytém si neporadí skoro s ničím normálním, čeho je všude kolem plno. Jejich děti pak ve zvýšené míře trpí alergiemi na cokoliv přírodního, na pyly, na kočky, možná i na kýchnutí mravence.
Nejsem prase a nevolám po tom, aby se lidi nemyli a žili jako ve středověku, ovšem opačný extrém vymydlenosti do poslední molekuly nepovažuji za zdravý životní styl, spíš naopak.

Ach svatá prostoto!

I prostato.

Tak to by už celá moje rodina dávno vymřela protože jsem každé léto dotáhla domů aspoň 50 l borůvek Samozřejmě jsme je jedli i při trhání
Borůvky jsem sbírávala hlavně když jsme pásli (jézeďácké) ovce a bydleli jsme v chatce v horách - to byly borůvky každý den! Ale i pak, když děti začaly chodit do školy a nemohli jsme odejít na celé léto, na borůvky se jezdívalo stále. Konzervovala jsem je na všechny možné způsoby. Kdysi jsem přišla s dcerou na preventivní prohlídku k lékařce. Na oběd byly borůvkové knedle a dcerka měla fialovou pusu. Doktorka se do mne pustila, PROČ jsem dceři dala borůvky když neměla průjem? Nemohla pochopit, že borůvky u nás nejsou LÉKEM který se šetří proti průjmu, že je to v naší rodině BĚŽNÉ JÍDLO. Pak jsem jí každý rok aspoň 5 litrů borůvek přinesla
Na ostružiny jsem zase chodívala s ŽEBŘÍKEM. Tady jsou totiž ještě někde meze mezi poli, zarostlé hložím, trnkami a šípky. No a ty ostružiny se derou nahoru, vyrostou až nad keře a tam mají největší plody. Velikosti třešní. Patnáctilitrový kýbl nasbíraný razdva - ale - kal se k nim dostat? Pořídila jsem si skládací hliníkový žebřík, hrábě na přitáhnutí šlahounů,, háček na zavěšení kýblu na žebřík a šla na ostružiny s žebříkem

No já to přece chápu. Su z dědiny, kde sice v okolí bylo borůvek málo, ale nějaké přece a mimo nich tady ale v lesích bývala halda malin a ostružin. Sežrali jsme toho tuny aniž bychom si to umývali ve smradlavé chlorované vodě. Vlastně jsme ani nemohli, tenkrát u nás ještě nebyl vodovod.
Musím se těm městským omývačům smát. Doma mají všechno dokonale čisté, oplachují snad i hašlerky, ale čokla vyvedou z bytovky každý ráno vysrat se na veřejný trávník. Potrpí si na čistotu, ale přitom se brodí v hovnech, prasata sídlištní.