Dosažením vyšší hodnosti v komunistické armádě bych pošpinil dobré jméno rodiny.
Dosažením vyšší hodnosti v komunistické armádě bych pošpinil dobré jméno rodiny.
Chyba tehdejší ČSLA byla, že si nevzali příklad z USA a nedali indiánům příležitost a možnosti na povýšení:

Kdepak, tak to nebylo.
Příležitost k povýšení byla, absolvoval jsem dokonce poddůstojnickou
školu.
Nebyl však zájem ze strany některých indiánů. Musela by mě hanba naliskat
přijít domů s frčkou na komunistické uniformě. Dělal jsem vše proto,
abych ji nedostal a to se mi i povedlo. Jít na vojnu bylo povinné ze zákona,
ale lézt komoušům do prdele nikoliv.
Ovšem příležitostí byla spousta, kdybych měl zájem a komunistickou vojnu
žral, tak jsem šel do civilu minimálně jako četař, při vstupu do strany i
jako rotný, to všechno bylo možné a dělo se to. Ne však v mém
případě.
Tak pokud jsi úspěšně absolvoval PŠ, jistě tě povýšení na
minimálně desátníka neminulo.
Já jsem byl na vojně sice už po revoluci v 90.letech, ale v tomto se to
nezměnilo.
Jak jsi se stal vojínem zpětně? Jedině že jsi udělal průser a na
základě toho tě poté degradovali. (poddůstojníci nešli do basy, museli
být nejprve degradováni na ,,mužstvo", což je hodnost vojín, svobodník dle
Zákl.1).
Ne, nikdy jsem nebyl povýšen, tedy jsem ani nemusel být degradován.
PŠ jsem absolvoval "neúspěšně", s prospěchem - nevyhovující.
Přesto jsem byl třikrát navžen k povýšení na frajtra, ale jelikož jsem
to vždy věděl předem, mohl jsem učinit příslušná obranná potření a
úhybné manévry. O tom jediném něco málo víš, prostě jsem záměrně
udělal menší průser, klasika byla ožrat se na vycházce a přijít pozdě.
Byla za to max podmínka na pár dní, ale hlavně jsem jako "podmínečně
odsouzený" nemohl být povyšován. Tak jsem proplul celou vojnou a mohl se po
návratu domů podívat otci zpříma do očí.
Asi o poměrech v komunistické lidové armádě moc nevíš, buď rád. Projít
PéeŠkou neznamenalo automaticky frčky, spousta z nás ji nemělo. Byli jsme
výběrový útvar PVO, PŠ tam měli skoro všichni, takže ono by to ani
nešlo, aby tam byli samí poddůstojníci.
Tak náhodou vím. Sice jsem již nesloužil v ČSLA, ale už v AČR,
nicméně o tom něco vím. V tomto případě jsi propadl v PŠ.
V ČSLA sloužil můj otec, ročník 1947, konkrétně jako chemik u
vrtulníkové letky na letišti v Milovicích, byl tam i v době okupace, v
srpnu 1968.
Táta absolvoval PŠ v Liberci úspěšně, jenom mu nedali vzorného vojáka
proto, že zdrhl za mámou (SVOP-svévolné opuštění posádky,máma je z
liberecka a moji rodiče jsou spolu od školy, jsou absolventi a spolužáci https://www.supss.cz/), vyfasoval tam za to
dokonce 7 ostrých.
Ale jinak měl výborné výsledky, vrátil se do Milovic jako desátník.
Naštěstí byl jeho kamarád ,,staršina" (za mne se jim už říkalo písař)
, tak když přišly papíry z PŠ, tak byl ten jeho trest tak nějak podvodem
vymazán a vzorného vojáka mu dali dodatečně na útvaru. To vše bylo
ještě logicky před okupací. Po okupaci táta podepsal papír proti vstupu
sovětských vojsk, a to se s ním potom vezlo po celou dobu normalizace.
Já jsem již sloužil v 90. letech a PŠ jsem úspěšně absolvoval na
Grabštějně u Hrádku nad Nisou. ZVS jsem končil jako rotný (zástupce
kynologa). Byl jem u psovodů a můj mateřský útvar byl VÚ 3755/6 Dobronín
(muniční sklad). Dnes má asi jiné číslo, neboť mnoho vojenských
muničních skladů bylo zrušeno, včetně například našeho tehdejšího
velitelství VÚ 3755/1 Chotěboř-Bílek, ale muniční sklad v Dobroníně je
stále AČR a je plně funkční, byl i modernizován.
Můj táta byl ročník 1931 a strýc 1932. Brácha 1961 a z "našich ogarů" byl na vojně jenom jeden můj syn ročník 1981, starší byl "na civilce" a toho mladšího už vojna minula
No o civilce jsem ani neuvažoval. Nepatřím mezi ,,bábovky" , za mne byla vojna na rok (12 měsíců) a civilka byla na 18 měsíců. A abych někde ve špitále vytíral zadky atd. (dělal sanitáře), tak to opravdu ne. To jsem si raději odkroutil ten rok vojny.
Nechci se hádat.
Určitě ti neberu tvoje vzpomínky na vojnu, já mám ale jiné a vůbec nic
nevím o tvé vojně. Proto bych se neodvážil o tobě a tvé "vojenské
kariéře" nic vymýšlet a dosazovat za fakta nějaké pohádky z doslechu.
Takže klidně piš o sobě, o svých příbuzných a známých, ale neodvozuj z
toho nic o mě, třeba že jsem byl povýšen, pak degradován, taky jsem
propadl a podobně. Nebyl jsi tam se mnou a nic o tom nevíš, tak si to
laskavě připusť a už nic o mě nehádej z kříšťálové koule, nebo
nevymýšlej, já to o tobě taky nečiním.
Nevím, jestli jsem propadl, na PŠ podle mě propadnout nešlo, tento pojem na
vojně neexistoval.
Péešku jsem dokončil. Hodnocení nevyhovující jsem měl díky nesplnění
několika limitů v tělesné přípravě a taky jsem trošku odmlouval na PŠM.
Byl jsem tam školen na nějakou funkci, šlo techniku a jelikož to díky mému
civilnímu vzdělání i povolání bylo snadné jako facka, měl jsem z
odborné přípravy vždy hodnocení výtečné. Normálně jsem v této funkci,
čistě technické, nikoli velitelské, odsloužil skoro celý zbytek vojny,
akorát bez frček a jak jsem se jim dokázal vyhnout už jsem uvedl výše.
Abych alespoň něco přiznal, měl jsem nějaký metál ma saku- třídní
specialista.
Že to někdo měl jinak a že ty si něco myslíš, nebo si dokonce myslíš
že víš, je věc jiná. Nemám důvod o tom lhát. Celé je mi to k smíchu,
akorát mě mrzí ty dva roky promr, pardon, promarněného života.
Malý ďábel. Zase ti kuchaři nezavřeli poklop. Ještě do toho někdo
spadne.
