Krakistán

Nečetl jsem to důkladně, ale s něco je jasné, a naopak, něco je blbost.
Naprosto souhlasím, že televizní estrády, zejména ty tak často dodnes reprízované normalizační, byly vesměs ubohé a trapné a stály za kulový už v době vzniku. A že ty dnešní vykazují podobné vlastnosti, tedy trapnost a ubohost, to je taky pravda.
Ovšem ono je to relativní a hlavně každý to vidíme jinak. Někdo má prostě tento typ zábavy rád a je mu v podstatě jedno, jestli mu tam stupidně cancá před padesáti lety natočený Menšík a jiní soudruzi, nebo nějaká dnešní takzvaná "celebrita". Jiný, jako třeba já, zase takové pořady nemusí, takže se mu nelíbí ani ty staré, ani ty nové. Tak to prostě je.
S autorem článku zásadně nesouhlasím v tom, že nebyla volba, že jsme se na ten normalizační odpad dívat museli a podobně. Nemuseli a vždy byla jiná volba. Sice ne na ovládání televizoru, ale člověk si vždy mohl vybrat něco jiného, například rádio, kde se vždycky dalo naladit něco přijatelnějšího, než majstrýmová televizní žumpa. Další volba byla třeba jít někam do hospody, nebo posedět jen tak s rodinou, či přáteli u kytary, nebo gramofonu atd. Taky se dalo jít třeba na procházku, nebo spát. Poslouchat nepřirozné a strojené rádoby veselí v televizi opravdu nikdy povinné nebylo.
Takže teď to důležité: Vždy byla volba a stejně tak je i dnes.