Těch zbytečných je asi mnohem víc, jenže je třeba rozlišovat.
Kosmetiček ať je kolik chce, když se uživí, jejich věc. Využívat jejich
služby není povinné, je to každého věc, když vyhazuje své peníze za
takové kraviny a stát by do toho neměl moc kecat. Navíc na kosmetičku se
nestuduje za státní peníze vysoká škola, z veřejných peněz jde
nanejvýš nějaký švindlkurz od pracáku, říká se tomu rekvalifikace, kde
udělají z horníka automechanika za čtrnáct dní, nebo za týden z
negramotné nevyučené blbky kosmetičku.
S právníky je to podobné, byť zde už je role státu výrazně větší.
Čím komplikovanější právo, čím více nařízení, omezení, regulací a
vyhlášek, a čím liknavější soudní systém, tím více "práce" mají
právníci. Své také sehrává stále větší chuť lidí se soudit, o
kdejakou pitomost. Právníkem se nelze stát na nějakém kurzu, jejich
vzdělání něco stojí.
Mě ale víc než kosmetičky a právníci se-ou ti všelijací experti a
poradci, které pak zaměstnává přímo stát. Odborníci, kteří mnohdy
nikdy nic nedělali, ví všechno a dokážou radit a kritizovat všechno, co
něco dělají a tyto darmožrouty živí.
Politolog, co to vlastně je? A nestačím se divit, kolik jich vídám na tv
obrazovce, mnohdy mladší blbečci, kteří nic takového o čem hovoří
nezažili, ale dokáží dlouhé minuty, nebo i hodiny cancat úplně o hovně.
Musím se smát, když nám třicetiletý floutek zasvěceně káže o
praktickém životě za socialismu. Podle mě jsou i takoví lidé potřeba,
akorát mám pocit, že jich je asi tak desetkrát víc, než potřebujeme.
Když člověk zavítá do pracovní inzerce, nikdy tam nikdo žádného
politologa nehledá, všichni chtějí uklízečky, inženýry, doktory,
stolaře, ale politologa nikdo. Přesto tento obor studují další a další a
stát ta studia platí.