zase lžeš, ruská špíno, válku rozpoutal putin a ne Ukrajinci, zmetku
prolhanej, zalez zpátky do putinovy prdele!
kdy budou volby v rusku, ty šašku? 
NATO ani EU nikdy neanektovaly cizí území, nepřepsaly hranice silou a
nepopíraly právo jiného národa na existenci. Když Západ použil vojenskou
sílu, ať už v Jugoslávii, Iráku nebo Afghánistánu, šlo o operace, které
lze a má smysl kritizovat – nikdy však nebyly vedeny s cílem vymazat danou
zemi z mapy, zničit její kulturu, dosadit loutkovou vládu a prohlásit její
obyvatelstvo za „umělý národ“. Právě v tom spočívá zásadní
rozdíl.
Dalším klíčovým rozdílem je odpovědnost. Na Západě existují
svobodná média, parlamenty, soudy a veřejná debata. Válečné zločiny,
selhání a lži se vyšetřují, vlády padají, politici končí. Není to
dokonalý systém, ale existuje. V Rusku nic takového není. Stát kontroluje
média, opozice je likvidována, kritika trestána a válka prezentována jako
„speciální operace“, při níž oficiálně neumírají civilisté –
navzdory stovkám důkazů.
Západ také nikoho nenutí být „na jeho straně“. Členství v NATO
nebo EU není vynucené, ale je výsledkem dlouhého procesu a svobodného
rozhodnutí jednotlivých států. Tyto země se nepřidávaly proto, že by je
někdo okupoval, ale proto, že se chtěly chránit před návratem ruské
dominance. Rusko naproti tomu mluví o „sféře vlivu“, což je eufemismus
pro nárok rozhodovat o cizích státech bez ohledu na jejich vůli.
Tvrzení, že ruská agrese je důsledkem rozšiřování NATO, tento kontext
zcela ignoruje. Nejenže Západ Moskvě nikdy formálně neslíbil, že se NATO
nebude rozšiřovat, ale především se tím překrucuje samotná podstata
Aliance. NATO není impérium, které zabírá území silou. Je to obranný
spolek států, které se do něj hlásí dobrovolně, protože mají
historickou zkušenost s ruskou či sovětskou dominancí a chtějí se před
jejím návratem chránit. Polsko, pobaltské státy, Česko ani další země
nebyly „pohlceny“. O vstup požádaly samy.
Rusko mluví o „expanzi NATO“, ale ve skutečnosti jde o expanzi ruských
představ o tom, komu co patří. Ukrajina je toho nejviditelnějším
příkladem – země, která zažila Holodomor, desetiletí sovětské
nadvlády, opakované zásahy Moskvy do své politiky a nakonec i krádež Krymu
a válku na východě země. Ukrajina neusilovala o útok na Rusko. Snažila se
zajistit si bezpečnost v situaci, kdy se její soused choval stále
agresivněji. Popírat jí právo o tom rozhodovat znamená popírat její
suverenitu.
Ruská agrese nebyla odpovědí na chyby NATO ani na údajné nacistické
ohrožení. Byla důsledkem imperialistické zahraniční politiky, která
dlouhodobě popírá existenci Ukrajiny jako samostatného národa. To není
interpretace, ale fakt opakovaně potvrzovaný slovy i činy ruského vedení.
Kdo tohle ignoruje, vědomě či nevědomě pomáhá udržovat lež při
životě.
https://proboha.cz/magazin/spolecnost/nazory/julie-kaletova/2026/01/slysela-jsem-ze-zapad-dela-totez-co-rusko-a-to-me-nenechava-chladnou/#dop_ab_variant=1607610&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box&dop_vert_ab=1607610&dop_vert_id=int1&dop_req_id=et9evK6KcZe-202601181547&dop_id=269829389
sám bys měl viset, kolaborante, hned vedle tvýho milovanýho putina...