Líbí nelíbí...Přijde mi to taková hurá akce za hospodou v opilosti
při hasičském bále 
Je to perfektní a je vidět že se u toho i skvěle pobavili a nakonec udělali dobrý skutek. Peníze darovali postiženému vozíčkáři. Je to smysluplně trávený volný čas :-)
Jako mladá dívka jsem se hrozně styděla. Jako stará bych se taky nechala vyfotit :-) Tedy ehm pokud by mě někdo chtěl vidět.
Protože jsi jako mladá nepotkala mě. Bys čuměla, kolik stydlivek jsem
fotil! A to nebyly jen bez podprdy a po krk v obilí. A ne vždy měly nohy u
sebe 
to né, já se bála jako mladá mužů. Tedy zejména takových těch suverénních co se mnou chtěli něco "dělat". Jednou mě v Brně oslovil forotgraf, že by mě vyfotil někam do časopisu a málem jsem omdlela hrůzou.
Fotograf možná kecal s tím časopisem.
Já vždycky říkal pravdu. Že rád fotím, jsem amatér, nikam ty fotky
nepůjdou, nikdo krom mě je neuvidí. To jsem na 100 % dodržoval. Taky jsem
ale říkal, že mám známého, co fotí do novin a taky do jistého časopisu
a že pokud vyloženě chce, pár fotek mu ukážu a v případě, že se mu
bude líbit, ozvu se jí a dám jí na něho kontakt.
Jedna z takových pak došla až do finále Miss. Skončila nějak 5. či 6.
Stejně je zvláštní, že nejvíc sebevědomí mají ty, co jsou spíše pod průměrem. Ty, co můžou být z fleku miss, ty se považují za podprůměr až průměr. Ono to nejspíš bude tím, že mají kolem sebe většinou vrstevníky, což jsou jelita, která holky neumí pochválit, dát jim najevo, jak jsou krásné a sexy, protože ti puboši do 20 let tu krásu nevidí. Ty holky jsou pro ně jen kusy, maso k použití. Holky se pak zákonitě považují za průměr až podprůměr. Ty rozumnější a sebevědomější se scházejí spíše se staršími, kteří se k nim lépe chovají a dodávají jim sebevědomí i třeba do akcí jako jsou miss, apod.
Ano, to je pravda. Můj tatínek mě od dětství vedl k tomu, že se nesmím nechat zneuctit, protože pak mě nikdo nebude chtít a fakticky můj život bude bezcenný stejně jako já. A tak jsem trnula hrůzou že po mě muž něco bude chctít a pak mě odkopne a já ho pak budu muset zabít.
To jsou extrémně hloupý kecy. Tak to není a kór v dnešní době.
Naopak spousta kluků nechá holku právě proto, že je ještě panna. Oni jsou
kluci chlapáci v partě, všichni velcí machři, ale z panny jsou bezradní a
vedou frajerský kecy typu - co bych dělal s pannou, ta nic neumí!
Opak je pravdou - tací jsou ještě panici většinou a nevědí jak na ní.
Navíc sami potřebuju vedení od zkušenější 
Nejedna holka chtěla odpanit proto, že její kluk na panny není a bojí se,
že by jí nechal. Tak proč ji nevyhovět, ne?
Když ještě nebyl net, v Annonci spousta holek tohle hledala. Tenkrát byly
žně 
Hloupé to je. Samozřejmě. Dnes je úplně jiná doba. A navíc mám tři syny :-) Takže jsem se musela nějak porovnat s tím, že děvčata dnes jsou hodně agresivní a že moji kluci jsou spíše hodní a nehádaví. Tedy spíše rodinné typy.
Podle mého názoru, kluci machrují, jak kdejaké holce protáhli komín, ale přitom za manželku by chtěli pannu.
Druhá věc, dnes mají mladí moc možností, jak se zabavit, čemu se věnovat, takže sex je jen jedna z možností. Mnozí mladí třeba s nikým nechodí a nemají sex do 25 let. Pak jsou tací, co ve 12ti myslí jenom pindíkem.
To taky. A pokud vztah stojí za kulový, nebo otec není, hledá vztah se starším mužem. Z 90% to tak chodí.
Takový kalendář bych si koupila také.
Tu nemoc měla moje kamarádka, o 4 roky mladší než já, matka 4 dětí.
Když se u ní nemoc dostala do téměř nejhoršího stadia, postup se
zastavil. Takže ležela bez pohybu, nemohla mluvit, naštěstí mohla dýchat
bez přístroje a polykat. Pohnout nemohla ničím kromě očí. Pomocí očí
se naučila psát na počítači, psala emaily a tak komunikovala se
světem.
Prasečinky, na to váš užije. 
Ten vozíčkář má víc peněz, než ty modelky dohromady.
Teď jsi mě dostala. No tohoto zrovna ne. Ale takovej vozíčkář má důchod 3. stupeň a zdravotní příspěvky v nejvyšší kategorii, k tomu spoustu výhod pro ZTP. Můj tata měl parkinsona a byl dobře ve vatě. Teprve při nemoci si poplatil všechny dluhy a ještě si našetřil. Jasně, zdraví je lepší, než prachy, ale vozíčkář chudej není.
Záleží na tom, jak má vysoký invalidní (nebo starobní) důchod. Ten
nevím, jak se teď přiznává a hledat se mně to nechce.
Ale příspěvek na péči je jednotný, podle druhu závislosti:
ve stupni I (lehká závislost) částka 1 300 Kč,
ve stupni II (středně těžká závislost) částka 5 400 Kč,
ve stupni III (těžká závislost) částka 14 800 Kč,
ve stupni IV (úplná závislost) jsou částky tyto: částka 23 000 Kč, pokud
osobě poskytuje pomoc poskytovatel pobytových sociálních služeb podle § 48
až 52, nebo částka 27 000 Kč v ostatních případech.
Ten se vloni měnil, ve stupni II 4 900,- Kč plus 900,- Kč na dopravu. Těch 900,- na dopravu bylo a zůstalo u všech stupňů závislosti stejně.
Pokud ten vozíčkář má ten IV. stupeň, to znamená že sám si neudělá
vůbec nic, má kromě důchodu 27 900,- Kč.
Pokud si najde pečovatele, tak si spočítej, na kolik hodin péče denně mu
ten příspěvek stačí! Za stovku na hodinu pečovatele neseženeš, počítej
tak se dvěma stovkama. 