,
S odmítnutým ubytováním mám zkušenost i já sama! Po vypuknutí války
(pardon-speciální operace, že ano) tak se hlavně muži, kteří tady už
delší dobu pracovali a bydleli na ubytovnách, snažili dostat sem manželky a
děti. Ve firmě, kde pracuje můj zeť, pracovalo tehdy hodně Ukrajinců a
firma měla (a má) i svoji ubytovnu. Skupina právě těch jejich rodin
cestovala přes Rumunsko a "naši" chlapi naskákali do aut a jeli jim naproti.
Zeťáček mne poprosil, abych tady ubytovala jednu maminku se dvěma kluky,
protože jsem tady tehdy měla jenom jednu podnájemnici (tu Janu) a volný
"pokoj pro hosty". Že se nás tady pohodlně pět vejde, aspoň na nějaký
čas. Jenom s nimi vjel na dvůr, už mu volali z firmy, ať je nikde
nenechává protože majitel firmy jim už ubytování zajistil! S paní jsme
vypily kafe, kluci se proběhli po zahradě a po hřišti a od té doby bydlí
ve ValMezu. Stejné to bylo i s lidmi, které vezl můj syn a jiní: než
dojeli, měli zajištěné ubytování! Měli nedostatek polštářů a
přikrývek (ten den byl vyprodán Jysk i jiné obchody 
) takže chlapi ke mně přijeli pro moje
zásoby ale "svoji"
deku a polštář jsem "uhájila"
Předmět diskuze:
O politice i životě obecně.
Upozorňuji:
Pokud se v nějakém příspěvku objeví pojmenování prezidenta "Pávek", bez pardonu mažu, při opakování uživatele blokuju.
Máte nastaveno: řazení od: nejnovějších v stromovém zobrazení
Tož přijeď v
neděli do kostela do Růžďky (10,00) tam vždycky nějaký Ukrajinec je!
Většinou sice ženy ale domluvíš sa s nima. Někdy tam chodí i chlapi ale
nepravidelně.