Když jsem se trochu zabydlela ve finanční sféře (pro mne bylo velkým
překvapením, že jsem se zorientovala velmi rychle - ale měla jsem k tomu
blízko, ekonomika mne zajímala vždycky) tak jsem velice brzy byla oslovena
těmi, kdo "nebankovní půjčky" (tehdy se to ještě tak nejmenovalo ale
šmejdi to byli už tehdy) poskytovali a nabízeli mně opravdu skvělé
finanční ohodnocení. Kdybych na to kývla tak jsem dnes milionářem 
jenže to bylo pro mne něco tak odporného,
že jsem je hnala - doslova svinským krokem - vzpomínám si na jednoho
člověka, kterého jsem si do té doby vážila coby odborníka - když jsem
zjistila, co po mně vlastně chce, urazila jsem se, řvala po něm, jak si
vůbec DOVOLÍ mně něco takového nabídnout! A byl to konec našeho
přátelství... on si opravdu velmi brzy přišel na veliké peníze, nechal
dětem postavit nové domy ale radost mu to nepřineslo: jeho děti peníze
doslova zkazily 
a on sám těžce onemocněl. Poslední
měsíce prožil v jednom ústavu... prý se na něj všichni vykašlali. Já
jsem se o tom dověděla až po jeho smrti. Mrzelo mne, že jsem ani já za ním
nezašla...přece jenom...MNĚ nic zlého neudělal... ale asi to bylo dobře
tak, jak to bylo... asi kdybych za ním zajít měla tak bych se to dověděla
včas.... 
Předmět diskuze:
O politice i životě obecně.
Upozorňuji:
Pokud se v nějakém příspěvku objeví pojmenování prezidenta "Pávek", jakož i jiná dehonestující označení jeho nebo jeho manželky bez pardonu mažu, při opakování uživatele blokuju.
1
Já jsem to naštěstí prokoukla brzy a na školení
"finančních poradců" jsem nešla 
to takový vychytralý synáček vlekl k
právníkům svého vlastního tátu