Rozcestník >> Politika >> Krudox Kruo

Jsou tady dvě vedoucí. Náramně si sekundují. Ani jednovaječná dvojčata nemají tolik společného, jako ty dvě

Jejky, já si sem takéj odskakuju od šporhélta nebo od pračky

možu si totiž na chvíli sednůt a odpočinůt bolavým zádom.

Já vím já vím - řeknete - rači si lehni!
Enomže to nemožu.
Jak položím hlavu, hneď spím! Já nevím co si staří lidé stěžují na nespavost - já dokážu prospat 20 hodin ze 24 Klidně bych sa o tu spavost s nekým podělila

Tak ty máš čas odskakovat? Neboj. Přikúpíme eště mandel a gdyby bylo málo, aj plonkový dvouradličný pluh bych našel

Nejsme v Rusku - tam roba táhne pluh a chlap poháňá....

aneb....
Doširoka rozlévá se řeka Volha, dodaleka proud její plyne.
A hle - po její hladině pluje loďka.
Mužik Voloďa Petrovič se rozvaluje na lavičce, dýmku pokuřuje, na slunci se hřeje, zpěvu ptactva naslouchá.
Jeho žena pádluje, pot se z ní leje proudem.
Na břehu postává Ivan Ivanovič, řeku pozoruje, na bystré rybičky do vody hledí.
Na připlouvající loďku zavolá: "Kam spěcháš, Voloďo Petroviči? Přiraz s loďkou ke břehu! Vodky popijeme, popovídáme, dobrou vůli spolu mít budeme!"
"Aj, rád bych,Ivane Ivanoviči, u stakánku vodečky s tebou poseděl, dobrou vůli s tebou měl ale nemohu loďku přirazit a s tebou se poveselit!"
"Proč nemůžeš, Voloďo Petroviči,, loďku ku břehu přiraziti, poveseliti se, dobrou vůli se mnou mít?"
"Inu, vezu manželku, ctihodnou Annu Vasiljevnu, do porodnice!"

Lépe bych Rusko nepopsal

Znám...