Tak! 
Odešla jsem do předčasného důchodu, protože snacha měla možnost
nastoupit na skvělé místo ale musela hned a vnučky měla teprve dva roky,
jesle u nás nejsou. Tak nastoupí stařenka! Velmi brzy jsem dostala zajímavou
nabídku: ve vedlejší vesnici se pořádají ekologické kurzy a odešla jim
kuchařka. Kurzy jsou o víkendech, to časově zvládneš! Počet lidí -
10-15, víc ne. Pochlubila jsem se dceři: "Stařenko, ale to sů VEGETARIÁNI!
To neumíš!!" Zapřemýšlela jsem: co nám tak asi vařívala stařenka, když
jsem ještě bydlela doma, maminka chodila na pole, do chléva či do lesa,
stařenka vařila. Maso se vařilo jenom když byli k obědu cizí lidé,
kteří přišli na pomoc při sezonních pracích - a pak jednou ročně při
zabíjačce. Zapátrala jsem v paměti... zavolala jsem tatínkově sestře. Ona
měla zkušenosti, také vařívala kde všude i když není kuchařka:
"Tetičko, pomožeš mně s rozpočtama? Idu vařit pro max 15 vegetariánů!"
Tetička se děsila: "To nedáš - oni vařijá fšelijaké blafy, to neumím a
ty takéj neéé!" Ale já už se smála: "Raši si pozpománaj stařenčiny
recepty! Zelé na sto způsobů a zmňáky na sto jeden způsob!" Tetička se
zamyslela: "Víš, že máš pravdu?" Za chvilku jsme si povzpomínaly na
nejméně 30 vegetariánských jídel! Vařila jsem pro ně asi 4 roky a stará
valašská jídla slavila úspěchy
Dnes mám přítele diabetika. Když jsem
zjistila, jaké má problémy, vzala jsem si ho domů. Po půl roce se lékařka
divila, jak velmi se zlepšil. Dieta udělá hodně! A staří Valši nebyli
blbí, uměli si i prosté jídlo připravit chutně! (takový kontrabáš - to
je lahůdka!)
U nás to bylo trochu jinak. Já vyrůstal spíše na mase, uzeninách,
uzeném, pikantních guláších. Co pikantních - na žiletkách!
Já ostré miloval už v předškolním věku. U
nás vařil víc táta. Máma na poli, táta v lomu, ten vařil oběd kolikrát
už v 6 ráno než odešel 
Já mám vaření po něm. První guláš jsem uvařil v 10 letech. Jen jsem to
odkoukal od táty. Nikdo mi neradil. Vzal jsem maso, nakrájel, před tím
cibulový základ. Prostě komplet všechno sám. Dle táty máma takovej
neuměla! Pak jsem sám udělal i svíčkovou. Opět bez receptu, bez rady. Jen
jsem ji jednou viděl dělat mámu. To mi bylo myslím 12-13.
Podle receptů vařit neumím. Já musím poslouchat kohosi či cosi uvnitř
sebe. To to pak jde samo 