Krudox Kruo

ano, tak jsem to myslela. Mám hodně bratranců i sestřenic, a všichni kopírovali dominantnějšího rodiče i když třeba jednai jinak nebo schválně opačně, ta dynamika chtění či dominance tam byla cítit. Jeden bratranec se pětkrát oženil a s každou ženou měl dítě a miloval je než se zamiloval jinde a tak dále... jeho otec byl brutální hrubián policajt a syn furt chtěl milovat a být milovaný, až nakonec zjistil... že první žena byla nejlepší, že se musí zastavit a že je jako otec. Ale pochopil to. Sestřenice zase nechtěly být nešťastné v manželství jako rodiče a tak byly všechny rozvedené, osamělé, nešťastné... až jejich děti opět jsou shcopny žít v partnerství a něco překonat... tedy zkousnout a partnerství si udržet.

Problem byva v tom, ze si deti nevazi svych rodicu a pak chteji byt jini, e skutecnosti ale maji podedene geny a ty je i nuti jednat podobne, treba kdyz je otec prchlivy, vetsinou to nektere dite zdedi a je prchlive taky, vedome se snazi nebyt prchlivy, ale nakonec je taky a ma pocit ze sve predsevzeti nedodrzel a ze zklamal..

jo, tak to je :-)) jsou to různé vlatnosti, které mohou být v důsledku i dobré ale dítě je vnímá jako špatné a odmítá je. a nepracuje s nimi.