ano, tak jsem to myslela. Mám hodně bratranců i sestřenic, a všichni kopírovali dominantnějšího rodiče i když třeba jednai jinak nebo schválně opačně, ta dynamika chtění či dominance tam byla cítit. Jeden bratranec se pětkrát oženil a s každou ženou měl dítě a miloval je než se zamiloval jinde a tak dále... jeho otec byl brutální hrubián policajt a syn furt chtěl milovat a být milovaný, až nakonec zjistil... že první žena byla nejlepší, že se musí zastavit a že je jako otec. Ale pochopil to. Sestřenice zase nechtěly být nešťastné v manželství jako rodiče a tak byly všechny rozvedené, osamělé, nešťastné... až jejich děti opět jsou shcopny žít v partnerství a něco překonat... tedy zkousnout a partnerství si udržet.
Předmět diskuze:
O politice i životě obecně.
Tady platí: „Quod licet Iovi, non licet bovi“, komu se to nelíbí, nemusí sem chodit.
„Přátelé jsou jako knihy v knihovně. Nemusíš mít mnoho, stačí ti ti nejlepší.“. (Antivaxery prosím o odchod na jejich diskuze.) .
