Žijeme v době post-faktické. Značnou část lidí nezajímají fakta, ale
názory. Nejlépe názory, které korespondují s mým názorem nebo dokonce
přáním, jak by věci měly být.
Nejsme úplně nostalgičtí zastánci návratů. Nemyslíme si, že v minulosti
bylo lépe. Ale u tohoto bychom rádi udělali výjimku, pokud je vůbec
možná.
Měli bychom se jako jednotlivci i jako společnost vrátit k faktům. Tudíž
naslouchat lidem moudrým, sečtělým, vzdělaným a schopným, kteří svou
moudrost, sečtělost, vzdělání a schopnosti poměřují s fakty a
realitou.
Pokud totiž z našeho úhlu pohledu moudrý, sečtělý, vzdělaný a schopný
člověk říká zjevné nesmysly, které se s fakty a realitou nepotkávají
nebo potkávají jen částečně, pak takového člověka vůbec nemá cenu
poslouchat. A je jedno, jestli má doktorát, je předseda poslanecké
sněmovny, ministr zahraničí nebo přečetl desetitisíce knih.
Prosím, popřemýšlejme nad tím, zda ve vedení státu a našich institucí
chceme lidi, kteří pracují s fakty a realitou, nemají potřebu je ohýbat a
manipulovat, nebo chceme ty druhé, kteří jsou schopni připouštět debaty o
ploché Zemi (nezávislosti médií, financování obrany, ostudné zahraniční
politice atd.).








Oni ji odevšad vyhnali 





