SELENA POKEC

tohle znám. Okolí rozptyluje, člověk ztrácí v mém věku soustředění a přehled :-) Ale taky jepravda že chodítko si měl přítel hlídat sám. Každý svoje.

Právě že jak nám naše věci sebral, ztratili jsme přehled, co do auta dal a co ne! Nedovolil nám si to zkontrolovat.

U nás bydlí jeden výpitek, který občas zapomene v hospodě berle. Nic není nemožné.-)

Moje stoletá máma zapomínala berle v obchodě. Je pravda že to ještě byla mladá, tak 95. Já pak chodila a hledala je.

Taky to tak občas dělám, ale stejně i tak něco doma zůstane, to taky znám moc dobře ... 😁👌Kdybych jela na "adrenalin", tak zapomenu doma půlku kufru ... Jejda, tak koukám, že jste to s tím chodítkem měli jen tak tak ... Já teda plavky a jednou jsem si vyjela v domácím přezutí, no ta hlava, hlavně že mám všechno ...

kdysi, je to víc než dvacet let, jela mládež z našeho sboru na zájezd. Moje děti nastupovaly až na poslední zastávce, která je u našeho domu. Šla jsem je vyprovodit a autobus přijel dřív. Jenže tam nebyla tři děvčata, která měla nastupovat na předchozí zastávce. Ujeli jim. Co teď? Tam se není kde s autobusem otočit... "Počkejte tady, já pro ně zajedu!" Vytáhla jsem feldu - děvčata ještě nebyla ani na zastávce, šly lážoplážo - ještě je čas.... ale byly jenom dvě, té třetí bylo špatně, tak zůstala doma. Hej, jedno místo v autobuse je volné! Řekla jsem děvčatům, ať na mne počkají sedm minut, pojedu s nimi i já! Opravdu počkali. Zamkla jsem auto, vletěla do baráku, chytla věci na převlečení do ruky, druhé boty, zamknout barák. Šofér (autobus tehdy řídil sám majitel CK Valaška, můj spolužák) se smál: "Nevěřil jsem že to za sem minut stihneš! Ale máš ještě dvě minuty k dobru! Já bych na Tebe stejně počkal i déle když jsem nemusel 2x otáčet autobus!" Byl to jeden z nejlepších zájezdů, na kterém jsem byla - plný autobus mladých, spousta legrace....(jedno z těch dvou děvčat je dnes moje snacha)

I ty lidová vypravěčko

já zapoměla jednou horské boty a to jsme jeli do alp. A taky jednou gortexovou bundu a tak jsem šla v šusťákovce na čtyřtisícovku. Přežila jsem do mého věku, s ochranou anděla strážného. Na adrenalín jsem jela vždycky na dovolených. Bez toho to nešlo a vlastně to byl i smysl.

Hlavně příjemnou cestu a plno krásných i nezapomenutelných zážitků, Pavlínko ... 🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀