Asi to tak opravdu bylo. Jinak by lidé neopouštěli republiku nelegálně.
Krome toho, nemel prakticky nikdo valuty, musel pocitat s tim, ze nejaky cas, nez najde praci nebude mit z ceho zit, zadne socialni vyhody s legalnim odchodem spojeny nebyly, uprchlicky status ziskat nemohl, jelikoz se vystehoval legalne. Vystehovani se tykalo vetsinou jen tech, kteri se ozenili/provdaly s cizinkou/cizincem a i to trvalo nekolik let. Snatek se musel konat v Ceskoslovensku a pak manzele zili rozdelene az do doby, nez dostali povoleni. V te dobe nebylo vubec nic jednoduche, pokud dotycny nebyl v KSC(ti se zas vystehovat nemohli, anzto by zradili rodnou stranu), nebo nebyl z komunisticke rodiny...takovi samozrejme potize nemeli prakticky v nicem...dnes se vsichni dusuji, ze s KSC, nebo StBnemeli nic spolecneho, ale realita byla jina.
Asi každý měl v rodině nějakého komunistu. U nás to byl jeden prastrýc aby získal ve fabrice funkci mistra nebo čeho. Nikdo mu to prý nevyčítal ale bokem si z něho dělali prdel.-)
To neni pravda, u nas v rodine nebyl nikdo, v rodinach pratel taky ne.
To dnes tvrdí každý.-) Dokonce i ti, kteří mají rudou knížku pod matrací a dušují se, že oni nikdy.-)))))
Verim tomu, ale predne se to poznalo podle mnohem lepsich moznosti, ktere takovi lide meli a pak nebyli vsichni stejne opportunisticti, nekteri zustali verni svemu presvedceni i pres nevyhody a dokonce i diskriminaci. Vetsinou platilo, ze deti z komunisticke rodiny v dospelosti byli taky v KSC, byli ale i takovi, kteri se radeji rozesli s rodici, nez aby vstoupili do strany. Na srazu spoluzaku me prisli pozdravit ti, kteri byli ve strane, rovnou mi rekli, ze byli ve strane , prekvapilo me to, ostatni se s nimi vubec nebavili..o kazdem se to vedelo...ziskala jsem odstup a nechavalo me to v klidu, brzy odesli..
1
1
1