Rozcestník >> Politika >> SELENA POKEC

Když je u chalupy žumpa na vyvážení tož půl bídy.
Tady, na pasekách, u chalup žumpy jsou. Jenže jenže: jedni sousedé (na pasekách je soused každý v okruhu 2 km) starou chalupu opravili, i s žumpou ale: opravili i sklep, který měl odtok vody - kanál - ven, do lesa. Je tam velký svah a habrový les, tady zvaný "hrabčí" (habří) kde chodívá na pastvu spárkatá zvěř.
Kdysi byl "trnkový rok" (je to už delší dobu, děcka mé sestry chodily do školy) a pak v zimě hrůza sněhu. Já tehdy těm sousedům vozívala nákupy a vozila je k lékaři a tak. mezitím samozřejmě vyjela i k rodičům, ještě výš "na pasekách" - měla jsem totiž super řetězy a vyjela všude K "našim" se jezdí po cestě mezi poli, pod cestou je les a v tom lese pramen, který mají zvířata i zvěř moc rády. Chodí tam pít zvěř z širokého okolí (když jsme ještě měli koně a jeli po cestě kolem pramene - je tam koryto na napájení dodnes - koně nebylo možné do vody "odervat")
No a tehdy se začaly srnky a srnci chovat divně! Lehali na rozhrnuté cestě, neutíkal před auty ani lidmi... měla jsem strach: segřiny děcka chodí do školy - co když tam řádí nějaká nemoc...konzul­tovala jsem to s veterinářem: "Jednu srnu ťapni a přivez, podívu sa na to!" ale než jsem to zrealizovala, dovezla jsem (zase) nákup k těm sousedům. Bylo to večer, už tma, všude ticho... uvařili mně kafe ale já si šla ven zakouřit. A v tom tichu slyším šustění a vzdechy. Soused vyšel za mnou: "Co to přosím tě je?" "No coby: ve sklepě pálím, výpalky leju kanálem dolů do hrabčí a tam na to chodijá srny!"
Záhada vyřešena: srnčí bylo opilé, žádná nemoc!