Mozna se chteji setkat prave v zemi, odkud pochazi, mozna maji i touhu po domove, patrne jde vetsinove o potomky, kteri od rodicu slychali, jaky byl jejich domov a to je docela mozna tahne do Ceska. Tak to aspon maji i deti ceskych emigrantu...na tom neni nic nenormalniho...
Nikdo jim nebrání v tichosti přijet, někde pokecat a v tichosti odjet.
To je sice pravda, ale tady jde jeste o skupinovy efekt, pocit
sounalezitosti, ktery lidi, kteri utrpeli ujmu, spojuje. Je to videt nejlip u
pacinetu s nejakou bud tezkou, nebo neobvyklou chorobou, citi se sami, izolovani
a pomaha jim, kdyz se sejdou s lidmi, stejne postizenymi, na tom je zalozena
cela jedna terpie, tak funguji antialkoholici.
V pripade Sudetaku si predstavuji, ze zavzpominaji na svuj davny, ztraceny
domov, zazpivaji si jejich oblibene pisne , poslechnou proslovy, napijou se piva
a odjedou domu. Brno na tom vydela a vsichni jsou spokojeni, jen cesti vlastneci
se spoji taky, zarvou si a cely tyjatr skonci.
1
