Ano, americké stíhačky a bombardéry vzlétaly z evropských základen
během vojenských operací a náletů namířených proti Íránu. Evropa
slouží pro americké letectvo (USAF) jako klíčový logistický uzel a
předsunutá základna pro doplňování paliva i samotné bojové mise
směřující na Blízký východ.
Klíčové evropské základny a zapojené letounyVelká Británie (RAF Fairford
a RAF Mildenhall): Z britských základen startovaly strategické bombardéry
B-52H Stratofortress a B-1B Lancer, které útočily na íránské cíle.
Základna Mildenhall slouží jako hlavní centrum pro tankovací letouny KC-135
Stratotanker, bez kterých by stíhačky dlouhý přelet na Blízký východ
nezvládly. Do Velké Británie byly pro tyto účely přemístěny také
bitevníky A-10C Thunderbolt II
Německo (Ramstein Air Force Base): Nejdůležitější americká základna v
Evropě hostila bombardéry B-1B a sloužila jako hlavní komunikační a
logistický uzel pro koordinaci leteckých úderů.
Španělsko (Morón a Rota): Na těchto základnách masivně přistávaly
americké letecké cisterny zajišťující nepřetržitý letecký most přes
Atlantik a Středozemní moře. Ze Španělska operovaly také specializované
letouny pro elektronický boj EA-18G Growler.
Řecko (Souda Bay, Kréta) a Itálie (Aviano): Stíhací letouny a tankery
využívaly strategické polohy ve Středomoří k rychlým přesunům blíže k
operačnímu prostoru.
Strategický význam EvropyVzhledem k tomu, že Írán v odvetných krocích útočil raketami a drony na americké základny přímo na Blízkém východě (např. v Perském zálivu), Pentagon začal preferovat generování úderů z bezpečnějších základen mimo region – tedy právě z Evropy. Ačkoliv moderní stíhačky a bombardéry dokážou vzlétnout i přímo z území USA, předsunuté nasazení v Evropě radikálně zkracuje čas letu, snižuje nároky na údržbu a umožňuje provádět nálety s mnohem větší intenzitou.
1
