Projevy putinismu
Kult osobnosti
Komerčně prodávané zarámované fotografie Vladimira Putina
Po převzetí moci Putinem došlo v Rusku k největším projevům kultu osobnosti od dob stalinismu.[9] K vytváření specifické osobní image, resp. budování Putinova kultu dochází i podle názorů českých publicistů Libora Dvořáka[10] a Jefima Fištejna.[11]
V roce 2015 byla poblíž Petrohradu odhalena Putinova busta, kterou nechali
vyrobit petrohradští kozáci.[12]
Cenzura internetu
Začátkem roku ruské úřady na pokyn generální prokuratury znemožnily
bez soudního příkazu (pouze na základě příslušné legislativy) přístup
na několik internetových stránek, kritizujících režim prezidenta Putina;
všechny stránky provozoval známý Putinův kritik Garri Kasparov.[13]
Postoj k stalinské éře
Ruská ústřední volební komise v srpnu 2016 povolila ve volební kampani před parlamentními volbami používat portrét J. V. Stalina.[14][15]
V létě 2018 Vladimir Putin nechal svým dekretem obnovit v armádě
politické školení z dob studené války zrušené s rozpadem Sovětského
svazu v srpnu 1991 Michailem Gorbačovem. Na politickou propagandu začala
dohlížet tzv. hlavní politická správa, která má podle Putinova dekretu za
úkol „organizovat vojensko-politickou činnost v ozbrojených silách“,
„morálně psychologicky zajistit armádu“ a „zajistit ideologickou
pevnost potřebnou k zajištění vlasteneckého vztahu k obraně
státu“.[16]
Zahraniční politika
V květnu 2014 vznikl Eurasijský ekonomický svaz, který sdružuje některé z bývalých sovětských republik; toto ekonomické uskupení bývá pokládáno[kým?] za výsledek Putinovy iniciativy, jenž se tak snaží zvýšit, resp. udržet vliv Ruska v postsovětské oblasti.[17] Ještě před vznikem svazu (v dubnu 2005) označil Putin rozpad Sovětského svazu za jednu z největších geopolitických tragédií 20. století,[18] vytvoření svazu naopak označil za „epochální událost“.[19]


