O programu nové vlády:
V programu se dočtete taková moudra jako: „Spotřební daně budou zohledňovat škodlivost.“ Nebo že: „Zakročíme proti daňovým únikům.“ A taky: „Budeme pracovat na zvyšování konkurence na telekomunikačním trhu.“
Všechno to jsou ale jen prázdné kecy. Tyhle věty ve skutečnosti říkají jen jedno velké nic. Nemají žádný obsah. Jsou to jen budovatelské povídačky na úrovni, že budeme bojovat za světový mír.
A právě tady a v tom tkví ten největší kámen úrazu nastupující vlády. Pokud ta vláda neumí říct dneska, co vlastně chce, tak to nezvládne prosadit, ani pokud by náhodou vládla celé čtyři roky. Všechny tyhle vznosné věty a fráze totiž bude muset napřed umět přetavit v něco konkrétního. A pak to něco konkrétního bude muset umět prosadit.
Představa, že tohle zvládne zúřadovat v prvním roce své vlády, je mimo. Ten první rok zabere jen to, aby si vůbec sama vláda ujasnila, co chce dělat. A bavíme se tady o frázích jako: „Zaměříme se na budování odolnosti vůči hybridním hrozbám.“ Nebo: „Budeme klást důraz na systém zpětné kontroly a hodnocení efektivity vynaložených výdajů.“
Štěstím té vlády je, že nic z těchhle keců není meřitelné. Nikdo tak nemůže za dva roky přijít a říct, že vláda něco nesplnila. Jak totiž chcete s někým vést polemiku o tom, jestli se na něco zaměřil, nebo nezaměřil? To přece nejde.
Celý ten program je v tomhle ohledu v lepším případě jen slohovým cvičením. Prostě akorát banda poradců a úředníků sepsala dokument, který sice nikoho nepotěší, ale hlavně ani nikoho neurazí.
