Varšavská smlouva bránila sovětské spojence před „agresivním“ NATO a sovětská invaze do Československa v srpnu 1968 byla nutná, protože se v zemi chystal ozbrojený převrat. Alespoň podle nového dokumentu, který odvysílala ruská stanice Rossija 1. Čeští historici film považují za ukázku novodobé ruské propagandy.
„Stříleli po nás shora z kulometů,“ tvrdí ve snímku před budovou Národního muzea v Praze bývalý komunistický poslanec ruské Státní dumy Jurij Sinělščikov, který se invaze účastnil jako četař spojovacího praporu.
Jeho vzpomínky na „palbu z ručních kulometů a automatických zbraní po sovětských vojácích v shora otevřených transportérech“ a „hořící tanky“ jsou prostříhány se sovětským propagandistickým filmem z roku 1969 "Československo, rok zkoušek“, ve kterém v pražských ulicích hynou potomci osvoboditelů z května 1945.
Snímek údajně zachycuje „odtajněné stránky“ dějin vojenského paktu Sovětského svazu a jeho satelitů. Odpovědnost za „události roku 1968“ film přičítá pražské opozici a její „úderné síle“, Klubu 231. Členy organizace, která ve skutečnosti sdružovala politické vězně komunistického režimu a po srpnové invazi byla zakázána, byli podle Sinělščikova odsouzení esesáci, fašisté a kolaboranti. Podle snímku nešlo o žádné opozičníky, ale spíše o „žoldnéře“.
„NATO se chystalo vtrhnout do Československa, do Prahy. Byly tam už připravené jednotky,“ tvrdí ve snímku poslední náčelník štábu sil Varšavské smlouvy Vladimir Lobov z let 1989-90, který se invaze v roce 1968 zúčastnil jako kapitán. Jeho tankisté podle filmu obsadili pražské mosty, ministerstvo vnitra, generální štáb a další klíčové pozice.
„Podle svědectví očitých svědků se všechny akce proti vstoupivším vojskům odehrávaly jen v centru Prahy. Na jejím okraji a na venkově obyvatelstvo vyjadřovalo podporu akcím Varšavské smlouvy,“ uvedla televize. A Lobov zavzpomínal na české pivo a následné bratření, na které v životě nezapomene.
„Situace vzniklá v Praze v roce 1968 ohrožovala celý blok
socialistických zemí, a proto konaly společně - s výjimkou Albánie,“
uzavřela Rossija 1 kapitolu „pražské krize“. Aniž se zmínila
například o odporu rumunského vůdce Nicolae Ceaušeska vůči invazi.
Návrat k sovětské propagandě, soudí český historik
Podle ředitele Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR Oldřicha Tůmy je film „pozoruhodným návratem k nejzprofanovanějším metodám sovětské propagandy, jimiž se Moskva v roce 1968 pokoušela obhajovat intervenci“. Ta podle mezinárodního práva nebyla ničím jiným než nevyprovokovanou agresí proti suverénnímu státu, upozornil historik.
„Je nemožné si neklást otázku, co tento obrat a návrat k dávným metodám dezinterpretací dějin znamená. Vždyť od intervence se ve své době jasně distancovali Michail Gorbačov, Boris Jelcin i Vladimír Putin. Také celá plejáda ruských historiků...,“ řekl v reakci pro ČTK Tůma. Takový nepřijatelný přístup ruské televize nelze podle něj než pranýřovat.
NÁZORNÁ UKÁZKA PRÁCE Z FAKTY DNEŠNÍ RUSKOU PROPAGANDOU.
KAŽDÝ,KDO JE NA STRANĚ TÉTO CHAMRADĚ ZODPOVĚDNÉ ZA 40 LET
VRAŽD,VĚZNENÍ A ZOTROČENÍ ČESKÉ SPOLEČNOSTI PROTI DNEŠNÍ DEMOKRATICKY
ZVOLENÉ ČESKÉ VLÁDĚ JE VLASTIZRÁDCE NEBO DUŠEVNĚ CHORÝ OIKOFOB.
