Zeman odhalil příběh o Langšádlové. Ztrapnil Pekarovou.
Vystupování mnoha politiků mu prý připomíná projevy Milouše
Jakeše. 
Dnešní situaci přirovnal k úpadku v době komunistické totality. „Dovolte mi, abych začal poněkud zdaleka, ale nelekejte se, délkou svého vystoupení ani nehodlám konkurovat panu předsedovi Okamurovi. Proč začínám zdaleka? Někdy počátkem 60. let, kdy komunistický režim utrpěl ekonomický neúspěch projevující se například pětiprocentním poklesem národního důchodu, se hledala nová vize a tato vize byla charakterizována dílem, které se jmenovalo Civilizace na rozcestí. Hlavním autorem týmu této knihy byl Radovan Richta, já jsem tehdy byl nejmladším členem Richtova týmu a s úctou a obdivem jsem naslouchal projevům jednotlivých členů tohoto týmu. Během doby jsem si ale uvědomil, že v těch krásných větách o vědecko-technické revoluci, o automatizaci, která vystřídá mechanizaci a o plejádě nejrůznějších vědeckých objevů cosi chybí. A to byl řídicí prvek. Prvek rozhodování, prvek společenské nebo politické decize. Chci tvrdit, že něco podobného prožíváme i dnes. Některé oficiální prognózy jsou vykastrovány, protože eliminují společenskou decizi, kvalitu naší politiky včetně kvality jejích představitelů. Konec konců, slyšel jsem teď referát o energetice. Je to hezké, ale jaksi se zapomnělo, že to byla Topolánkova vláda, která zrušila tender na dostavbu Temelína, takže sebekrásnější křižovatky, formy a agendy 2030 jsou zcela impotentní, pokud do nich nezahrnujeme kvalitu společenské, respektive politické decize,“ vyslovil se bývalý prezident republiky.
„Nyní bych tuto tezi rád velmi stručně ilustroval. Když jsem mluvil o komunismu, autoři těch vědecko-technických vizí byli velmi ohební. Například o Radovanu Richtovi se říkalo, že to byl delegát obou 14. sjezdů. Jednoho ve Vysočanech protestujícího proti sovětské okupaci a druhého, který tuto okupaci naopak schválil. Až na čestné výjimky, nezakotvení hlasatelé vědecko-technické revoluce se ochotně shrbili i pod nastupující politickou, v podstatě okupační mocí. Vědecko-technický rozvoj kromě oné knihy a dalších populárních brožur byl natrvalo zastaven. Kdysi jsem to v jednom článku charakterizoval citací jednoho komunistického funkcionáře, který zastavil výrobu polovodičů s tím, že si počkáme na celovodiče. Ty se ovšem neobjevily a degenerace pokračuje dodnes, včetně tchajwanské továrny v Drážďanech, což jedna politička označila za velký úspěch České republiky,“ připomněl slova předsedkyně TOP 09 a Sněmovny Markéty Pekarové Adamové.
Některá vystoupení našich politiků a političek mu prý připomínají výroky Milouše Jakeše. „Tato podobnost není čistě náhodná, proto bych se chtěl pokusit vám říci, že všechny tyto vize budou pouze prázdnou skořápkou do té doby, dokud na rozhodování dosáhnou lidé tu zakazující polovodiče, tu způsobující degeneraci českého školství, kde stávkuje 72 procent škol, degeneraci českého zdravotnictví a samozřejmě i degeneraci té oblasti, o níž tady mluvíme, tedy degeneraci vědy a techniky,“ sdělil Zeman natvrdo.
„Zjistil jsem, a je to zajímavé, že máme ministryni pro vědu, výzkum
a inovace. Dověděl jsem se, že je to bývalá majitelka penzionu, 
budiž, že je snad
už bývalá místopředsedkyně ministrany TOP 09, ale když jsem ji přijímal
jako adeptku na vědu výzkum a inovace, zjistil jsem, že o prvním, druhém
ani třetím neví zhola nic. 
Chtěla se mě v našem rozhovoru zalíbit a prohlásila, že má
ráda Izrael.
Řekl jsem jí, že si toho vážím, ale že není adeptka na ministryni
zahraničí. A
několik kontrolních otázek prokázalo, že paní Langšádlové je věda,
výzkum a inovace bytostně vzdálená. Protože se říká, že ryba smrdí od
hlavy, tak v případě, že ministryně pro tento resort je kvalifikována
stejně jako například ministr zemědělství coby teolog je kvalifikován pro
zemědělství, pak nemůžeme předpokládat, že její podřízení budou moci
podávat zářivé výkony,“ myslí si Miloš Zeman.
1
