Proti vstupu se při pouze 55 procentní účasti vyslovilo jen necelých 30 procent hlasujících. Většina hlasovala pod vlivem masivní propagandy pro zánik samostatného státu. I tak bylo oněch téměř 30 procent, kdož s likvidací státu nesouhlasili, vzhledem k brutální jednosměrné kampani nakonec úspěchem. Musíme si uvědomit, že tehdy ještě zdaleka nebyl tak rozšířen internet, takže všudypřítomná bruselská propaganda vcelku bez problémů umlčela všechny kritické hlasy.
Na kampaň vláda (bez schválení parlamentem) vyčlenila 200 miliónů korun (dnes by to bylo kolem miliardy). Veškeré prostředky ale obdržely pouze agentury a organizace propagující vstup do EU. Odpůrci nedostali ani jedinou korunu. Český rozhlas a televize i hlavní privátní média (v té době ještě většinou přímo či nepřímo v německých rukách) od rána do večera chrlila bruselskou propagandu a odpůrcům nedala žádný byť minimální prostor. Do kampaně se zapojily i bývalé stání podniky, často privatizované zahraničním kapitálem.
1
2
