Situace ve Francii je mimořádně vážná, varuje bývalý velvyslanec ČR
ve Francii Petr Drulák
Situace v zemi je podle něj mimořádně vážná, což dokazují i
průzkumy. „Vlastně týden nebo dva, co byla petice zveřejněna, průzkumy
veřejného mínění ukázaly, že tři čtvrtiny Francouzů s těmi
důstojníky souhlasí,“ poznamenal k dopisu, který podepsali nejen
generálové, ale i důstojníci a bývalí vojáci
Těch míst, kde vládu nad čtvrtí přebrali buď islamisté, nebo drogové
bandy, je ve Francii stále více a více. K nám se to občas dostává, když
vypuknou nějaké nepokoje na předměstí Paříže. Jenomže v dnešní
Francii zdaleka nejde jenom o Paříž. Jde o další velká města, jako jsou
Lyon, Marseille, Bordeaux, ale už i o středně velká města. To znamená ten
počet míst, kde francouzský stát ztrácí kontrolu, kam se policisté mohou
odvážit jenom v obrněném transportéru, kde vlastně jsou napadáni hasiči,
kde je utrpení být učitelem, kde jsou ničeny katolické kostely, to všechno
je na denním pořádku. A těchto míst je stále víc a víc. Takže ono není
divu, že Francouzům začíná docházet trpělivost a že to, co napsali ti
důstojníci, se setkalo s tak kladnou odezvou,“ podotkl.
Hovořil o nezvládnuté migraci, která je podle něj problémem
současných západních společností. „Francie je toho dokonalým
příkladem. Francie, která byla vlastně vždycky tou otevřenou
společností, která v padesátých šedesátých letech začala masivně
dovážet pracovní sílu ze severní Afriky, tento typ migrace nedokázala
integrovat. A neříkám, že stoprocentně. Samozřejmě můžeme říct, že
dokonce 50 procent z nich možná integrovala. Ale když budete mít menšinu,
která bude představovat deset patnáct procent, která integrovaná není, tak
to stačí na to, aby to tu společnost rozložilo. Takže v
současnosti, když někdo v západní Evropě mluví o tom, že je potřeba,
že migrace nás obohacuje a že není potřeba jí klást překážky, tak já
tento diskurz považuji za skutečnou hrozbu. Jednu z hlavních hrozeb
současné společnosti. A to, že naše společnost si zachovala určitou
homogenitu, je poměrně důležitá kvalita, kterou je potřeba zachovat i do
budoucna. To znamená stop jakékoliv migraci, ale znamená to si velmi
dobře vybírat, koho, s kým tady chceme žít a zda tady vlastně dokážeme
ty lidi integrovat. A pokud o tom prostě máme pochyby, je lepší do těchto
rizik nejít,“ řekl.
Za děsivé pak považuje i to, kam až může zajít západní antirasismus.
„Který přijaly vládnoucí elity. Tam nejde o to, že by někdo rozumný
mohl obhajovat jakýkoliv rasismus. Ale já si myslím, že Evropa skutečně
svou rasistickou minulost, která tu byla, má už daleko za sebou. Dnešní
Evropa skutečně rasistickou společností není. A přesto si nechá, přesto
vlastně ta většina se nechá vydírat nejrůznějšími etnickými menšinami
do nejrůznějších ústupků a privilegií. Pro mě byla třeba otřesná ta
skutečnost, ten, řekl bych, skandální rozhovor, který poskytla Meghan
Markle Oprah Winfrey, kdy vlastně tato mulatka, která byla přijata velmi
vřele britskou královskou rodinou, tak si teď postavila kariéru na tom, že
do své rodiny kope za její údajný rasismus. A v Americe jí za to tleskají.
Já si myslím, že ten Západ se dostal někam, kde být nemá. A bohužel
nositelem těchto myšlenek je levice. Levice místo toho, aby řešila, jak
nehorázně nízká je minimální mzda, řeší nějaké domnělé rasové
křivdy, které si vymýšlejí čím dál tím hlasitější menšiny. Takže z
tohohle hlediska my říkáme ne.“