Sokrates kdysi řekl, že nikdo nemůže jednat proti vyššímu poznání...Vycházel z představy, že zákony kterými se řídí svět i lidská společnost jsou předem dané od počátku existence a proto je nutné ke správnému a (bezkonfliktnímu) jednání člověka tyto zákony poznat a pochopit...Ve filozofii postupem času vznikl názorový proud, který představu o existenci objektivní a univerzální pravdy negoval a postavil do centra pozornosti člověka a prohlásil jeho vůli a jeho sobecké ego za jedinou tvůrčí a hybnou sílu všeho, která má jako jediná právo na existenci, nebo se prosazovat...Tito voluntaristé v čele s řeckými sofisty a později Schopenhauery a filosofy typu Fridricha Nietzscheho v důsledku negovali i sami sebe a smysl celé filosofie, protože i jejich poznání by v konfrontaci s egem a vůlí pozbylo smysl...Co je horší, jsou důsledky jejich myšlenek, jestliže má být hlavní hybnou silou vůle a lidské sobectví, mizí tím ze světa pojmy jako morálka, objektivní pravda, spravedlnost atd. vše je podřízeno temné vůli jednotlivce, jeho přirozené touze po moci, po nadvládě a síle, kterou tento jednotlivec dovede ve svůj prospěch koncentrovat...Takovéto machiavelistické pojetí světa a politiky zpravidla ztělesňují diktátorské režimy, kde vládne právo silnějšího nad všeobecnou spravedlností a nad humanitními a racionálními principy...Tyto sobecké a totalitární tendence můžeme sledovat i zde mezi obhájci autoritativních režimů, kteří nazývají demokracii, vládu práva a obecnou spravedlnost jen pouhou západní ideologií, která nemá právo na existenci, stejně jako homosexuálové, nebo lidé jiné barvy pleti apod. žádný všeobecný lidský a humánní pohled na svět u nich neexistuje, stejně jako neexistují žádné morální a právní principy, pojmy jako dobro a zlo považují za zhoubné, vše je podřízeno jen jejich osobní sobecké vůli a chtíči, kterou chtějí prosazovat silou, spojení se silnými diktátory...postavili své já na první místo, někam před Boha jako to udělali výše zmínění filosofové, které Sokrates usvědčoval z nepoctivosti k hledání pravdy a z prospěchářství, touhy po penězích, po majetku a po moci...