15 hodin s Ivan Bartos
35 let jsem strávil ve fabrice na nejrůznějších pozicích, 4 roky jsem byl
hejtman. Vždy jsem musel spoléhat na kolegy a myslím, že jsem si na lidi
vypěstoval čich. Na Ivana Bartoše jsem byl hodně zvědavý. CV a vzdělání
výborné, ale to víte, ty hnojomety na vás působí i když nechcete. A
nakonec jsem měl možnost s ním strávit 15 hodin ve dvou dnech. Takto to
proběhlo.
Vládní tým, asi patnáct lidí. Z počátku nesourodá debata a každý si
chtěl prosadit svou. Bartoš přesně na té hraně, kdy musíte udržet
demokratičnost debaty a zároveň být efektivní, řídí schůzi. Je
stručný, jasný, shrnuje, nutí k jasným závěrům do zápisu. Ze změti
nápadů vybírá to nejpodstatnější, utíná mluvky a končí debatu. Za
mně dobrý.
Ráno přijíždí Bartoš do Plzně. Řídí si sám Octavii. Vystoupí, se
všemi se s úsměvem přivítá a rychle odkvačí do místního TV studia.
Poté rychle navštěvujeme kavárnu, která zaměstnává hendikepované. Na
místě všechny pozdraví, poděkuje za službu, kterou zaměstnanci poskytují
a provede stručný a věcný rozbor státních podpor podobných projektů.
Působí dojmem, jakoby tu problematiku studoval včera, ale on vůbec
nevěděl, že do tohoto typu kavárny zajdeme.
Vyrážíme do fabriky. Saka, kravaty, bílé košile a debata o ekonomické
diplomacii, rozlišení hodnot a obchodu, možnosti zrychlených odpisů,
debyrokratizaci, výhody a nevýhody obchodního embarga. Prostě, debata s
managementem uběhla velice rychle a na protějšcích vidím, že je zaujal,
že čekali něco jiného. Cestou do dílny si vyřizuje nějaký hovor skvělou
angličtinou. Vyrážíme do pivovaru, vždyť jsme v Plzni. Tam při debatě s
vedením probírá výrobní postup piva, že prý už se k tomu dostal někde v
Žatci. No, to už mi začíná trochu prudit, já o výrobě piva fakt nevím
vůbec nic. Na farmě U Moulisů je úplně nadšený a slibuje, že přijede
určitě s rodinou.
Jedeme do Sušice, tam na nás čeká asi padesát lidí. Se všemi se baví, je
cool, lidi ho i tahají za rukáv, aby se vyfotil nebo chtějí něco probrat.
Teď ale přecházíme do kulturní fáze, čapne harmoniku a bez chybičky
koncertuje a zpívá asi pět chytlavých skladeb. Je čas vyrazit. Cestou na
parkoviště jdeme kolem venkovní tělocvičny: “Hele hrazda. Kluci, já to
zkusím, kolik dáte?” A předvede nadhmatem deset plných a poctivých
shybů.
Večer ho v Plzni ještě protáhneme náměstím, kde se koncertuje, ale
šineme se hlemýždím tempem. Zase ty selfíčka a rozhovory s neznámými.
Dojdeme k Octávii: “Tak kluci čau, já mažu, zítra zase jinam…”
Přemýšlím jestli jsem někoho takhle renesančního již viděl. Asi ne. Jo,
a má ty dredy.
Předmět diskuze:
Na tomto fóru spolu diskutují vlastenci a eurofašisté o různých pohledech na politickou situaci v naší zemi i ve světě. S respektováním jiného názoru a bez cenzury. (Stav fóra: Počet smazaných příspěvků od vzniku fóra dodnes: 0)
1
1
muhehe