V této diskuzi se objevují odkazy a příspěvky obsahující vulgarismy.
Financovali jste Hitlera, až do konce roku 1941, kdy jste začali podporovat Stalina, protože se ukázalo, že zvítězí on a vy jste se chtěli podílet na válečné kořisti.
"Otevření archivu ministra financí ve vládě amerického prezidenta Roosevelta, Henry Morgenthaua. Morgenthau se obával rostoucí nenávisti plynoucí z Hitlerova Německa a doporučil USA, aby zmrazila veškeré obchody s ním. Bankéři a podnikatelé však jeho varování nedbali a prostřednictvím nové "zúčtovací" banky BIS (Bank for International Settlements) ve Švýcarsku proudily od roku 1933 Hitlerovi stovky miliónů na zbrojení, později i na budování a provoz koncentračních táborů. BIS byla nadřízenou bankou všech evropských centrálních bank. Po obsazení Rakouska a Československa Hitler raboval v prvé řadě zlato. Zlato, co měly obsazené země uložené v zahraničí, byly přinuceny převést prostřednictvím BIS na německé účty. Zahraniční banky (hlavně anglické) cizí zlato ochotně převedly na Hitlerovu Říšskou banku. Po celou dobu II. světové války řídil BIS americký právník Thomas McKittrick. S invazí do Polska začala válka po celé Evropě. BIS převáděla Hitlerovi všechno zlato dalších obsazených zemí (Holandsko, Belgie ap.). Hitler měl tudíž stále prostředky na další zbrojení a další válku. Díky BIS volně disponoval i s vklady jednotlivých podrobených zemí, úroky a dividendami. Zbytek řešil Hitler úvěry z anglických a amerických bank, přičemž úroky splácel z nakradených peněz. Třetinu ze všech uskutečněných plateb dostávala BIS jako zisk. Po vstupu USA do války BIS i její americký ředitel dále sjednávali obchody s nacistickým Německem, fašistickou Itálií a Japonskem. Americké a britské pobočky bank v Evropě (hlavně banka Rockefeller Chase Bank, J.P.Morgan&Co., Barclays, Westminster a dalších 6 bank ve Francii) rovněž udržovaly čilý obchodní styk se všemi stranami válečného konfliktu. Po omezení práv Židů v Německu, Francii a dalších evropských zemích, se tyto banky rozhodly Židům nevyplácet žádné vklady ani úroky. Tím většině z nich znemožnili odchod do zahraničí a záchranu před holocaustem. BIS Hitlerovi umožnila zpeněžit všechny cennosti uloupené obětem holocaustu (včetně zlatých zubů, hodinek, šperků ap.). Proti americkým a anglickým bankám podporujícím Hitlerův holocaust nebylo nikdy vzneseno obvinění. Stejně tak proti zprostředkovateli Hitlerových zločinů, BIS. Všechny tyto instituce fungují a obchodují dodnes. Mnoho ředitelů anglických a německých bank bylo po válce povýšeno do šlechtického stavu. McKittrick, ředitel BIS, se po válce stal viceprezidentem americké Rockefeller Chase Bank. Hitlerův ministr financí Schacht po válce založil vlastní banku Schacht&Co. Ředitel hlavní Hitlerovy banky Reichsbank Emil Puhl po válce získal trvalé americké vízum na základě intervencí Rockefeller Chase Bank. Všichni, kteří proti bankovním válečným zločinům bojovali, byli odstraněni nebo zlikvidováni (obviněni z komunismu, viz McCarthyho komise ap.)."
