V této diskuzi se objevují odkazy a příspěvky obsahující vulgarismy.
Apatie a ruský kult smrti - pokus o rozbor nihilizmu dnesniho Rusa.
Nedávno jsem někoho urazil, když jsem na společenském setkání odmítl pít ruskou vodku. Byla to velmi hloupá situace - nikdo opravdu nechce zaujímat politické stanovisko při míchání martini. Ani jsem nic neřekl, jen jsem tiše vyměnil láhev Belugy, kterou někdo přinesl, za Belvedere, která je stejně lepší.
Přesto se někdo urazil a došlo k výměně slov. "Měl bys vědět, že spousta Rusů se v téhle válce ani nesnaží bojovat!" "To je pravda," řekl jsem. Řekl mi uražený člověk s odkazem na genocidní tažení Ruska na mé rodné Ukrajině.
Podtext byl jasný: Prosím, neházejte Rusy kolektivně k zodpovědnosti. Prosím, buďte příjemní, ne rozzlobení. Prosím, proboha, musí se všechno točit kolem této války?
Ale to je právě ta věc s válkou: Všechno se točí kolem ní. Pokud se vás týká, existujete v jejím neodbytném sevření, i když žijete tisíce kilometrů daleko od místa, kam dopadají rakety. Od začátku invaze jsem toho moc nenaspal. Noci jsou plandavé, snadno se protrhnou. Stejně jako miliony dalších osciluji mezi hrůzou a nadějí, což je vyčerpávající stav.
Při hledání serotoninu během bezesných nocí sleduji videa, na nichž Rusové v kuklách házejí zápalné lahve na náborové kanceláře od začátku podivné "částečné mobilizace" Vladimira Putina. Tito lidé jednají v příkrém kontrastu s Rusy, kteří pokorně poslali své syny a manžele bojovat do Putinovy nezákonné, barbarské války. Rozsah skutečného odporu v Rusku není možné zjistit, i když je pravděpodobně větší, než můžeme nyní vyčíslit, protože jeho velká část je nutně tichá.
Tím nechci říct, že se utěšuji mýtem o hordě "dobrých Rusů", kteří svou zpackanou zemi brzy napraví. Ruský kult smrti je rozsáhlý a silný. Bude potřeba mnohem víc než svrhnout Putina - nebo mu zařídit infarkt -, aby se zrušila desetiletí represí a naučené apatie. To není můj doomerismus (z anglickeho "doom" pro konec sveta, pozn. prekladatele) , to je jen zdravý rozum.
Když přemýšlíme o ruském "kultu smrti", obvykle myslíme na lidi aktivně podporující válku, nenávist a mezinárodní izolaci. Ale pasivita - akt nicnedělání - je také důležitou součástí tohoto kultu. Když byla minulý měsíc poprvé vyhlášena mobilizace, zděsil mě, ale nepřekvapil jeden ruský psycholog, který vyprávěl příběh svého potenciálního klienta: Matka posílala svého manžela do války a byla přesvědčena, že zemře. Chtěla podpořit svého nebohého dospívajícího syna, který má k otci velmi blízko, aby byl připraven na nevyhnutelnou tragédii:
"Svého manžela už pohřbila," napsal psycholog na Twitteru - to znamená, že předpokládal, že už je jako mrtvý.
Odolat mobilizaci v Rusku je těžké, ale ne nemožné. Jedním z nejhorších možných výsledků, pokud se v náborovém středisku příliš hlasitě politicky neprojevujete (což je dobrý způsob, jak skončit v mučirne), je vězení - nepříliš dlouhé, a pravděpodobně uvíznete s mnoha podobně smýšlejícími lidmi. Představa, že se ani nepokusíte vzdorovat, když jde o život manžela a otce, je bizarní, ale apatie je těžká deka a stejně jako deka může být podivnou útěchou. Pokud se dokážete přesvědčit, že na vás nic nezávisí, nemusíte nést odpovědnost.
Rusů, kteří se chtějí vzepřít, odcházejí ze země statisíce. Rodiny jsou vytrhávány z kořenů a v některých případech se rozpadají.
Sami odvedenci často hlásí to, co ti z nás, kteří rozumí logistickým problémům Ruska - nemluvě o jeho obecném zacházení s armádou jako s ničím jiným než s nevolníky -, předpovídali: Není dostatek času na výcvik ani prostředků na vybavení nově mobilizovaných. A to vše se děje v době, kdy se ochlazuje a Ukrajinci oprávněně touží po krvi.
Jednou, během mizerných let, která jsem strávil prací v Moskvě, jsem narazil na nafoukaného šéfa státních médií, který místnosti plné mladých studentů žurnalistiky vysvětloval, proč mají dělat přesně to, co po nich vláda chce: Protože pak si budou moci dovolit pěkné spotřebiče a auta. Od té doby jsem zapomněl jeho jméno, ale na tom moc nezáleží, protože lidé jako on jsou si všichni podobní: cyničtí a samolibí, nosí slušivé, i když nevýrazné obleky.
"Prodej svou duši a já se o tebe postarám" je klasický ďáblův obchod a nakonec si vždy vybere to, co koupil. Ruské imperiální myšlení, které diktuje, že každého lze koupit, zastrašit, aby se podřídil, nebo prostě zničit, s touto drobností nepočítá. Těžce sankcionované a izolované Rusko se nyní snaží vymámit ze svých občanů nejvyšší cenu, život a zdraví, výměnou za mlhavý pocit národní hrdosti a možnost, aby si vrcholní byrokraté země mohli i nadále bohatě žít.
S každým dalším dnem vidí Rusové, kteří na tuto dohodu přistoupili, na oplátku stále méně výhod. Je to proto, že "zemřít za naše peníze" byl vždy skutečným požadavkem Putinova režimu, který je napsán drobným písmem v Putinově společenské smlouvě s občany, ale je stále těžší ho přehlédnout. Projevuje se to ve způsobu řízení země, v přebujelém státním aparátu, masové korupci, astronomické nerovnosti, sadistickém pohrdání lidskou důstojností, epidemii HIV, zdravotnickém systému, který se krčí nad bolestí, a tak dále. S neúspěšnou invazí na Ukrajinu se požadavek lehnout si a zemřít stal jednoduše zřejmějším.
Lidé se mě ptají, kde to skončí; nevím. Co vím, je, že Ukrajinci musí bojovat dál, a budou bojovat. Masové hroby, masové znásilňování, smrt a ještě horší věci jsou jedinou alternativou.
Ti, kdo chtějí, aby Ukrajina přestala bojovat, protože by Putin mohl použít jaderné zbraně, nechápou, jaké to je mít pod krkem ruku vraha. Je jasné, že právě proto chce Putin své hrozby vyslyšet: Očekává, že ty, kteří nejsou bezprostředně v sázce, bude snadnější přesvědčit. Ustoupit tomuto vydírání by bylo jako ustoupit před škrtičem a nechat ho dělat, co chce.
Zpátky na večírku mi člověk, kterého jsem urazil tím, že jsem odmítl ruskou vodku, řekl, že bych "neměl podléhat nenávisti". To mi přišlo vtipné, a nejen proto, že se někdo rozhodl udělat scénu kvůli něčemu tak hloupému, jako je špinavé martini.
Obrátit se k Rusku zády byl pro mě i pro mou rodinu vrcholný akt lásky. Dnes jsem člověk se zlomeným srdcem, ale také v podstatě šťastný. Štěstí je snadné, když víte, že jste v právu, když volně dýcháte. Stín se nedrží při zemi.
Prelozeno z https://www.thebulwark.com/apathy-keeps-russias-death-cult-alive/
