Rusko prochází "zpátečnou industrializací", protože omezené zdroje ho nutí k ústupu od špičkových technologií, tvrdí finská centrální banka.
Finská centrální banka uvedla, že Rusko zažívá "zpátečnou industrializaci", protože západní sankce a pokračující válka na Ukrajině maří vyhlídky na dlouhodobý hospodářský růst.
Navzdory tomu ze v roce 2022 bylo Rusko zasaženo "finančním šokem, obchodním šokem a šokem z nejistoty", jeho HDP se ukázal být odolnější, než se očekávalo, a klesl pouze o 2,1 %, napsala v nedávném příspěvku na blogu Laura Solanko, hlavní poradkyně Bank of Finland.
Dodala však, že na ekonomiku nadále doléhají sankce, ktere nuti podniky přechazet k podřadnym nebo dražším zdrojum.
V důsledku toho ruská ekonomika prochází strukturální transformací,
aby se stala více soběstačnou a státem kontrolovanou, uvádí se v
příspěvku na blogu. Kreml musel hledat dovozní náhrady a odklonit se od
partnerů,
které vláda považuje za "nepřátelské zeme" a kteří představují více
než 50 % světové ekonomiky.
"Taková politika může být úspěšná pouze s obrovskými investicemi do domácí výroby, které nahradí ztracený dovoz, a také s výstavbou nových dopravních spojení na východ a jih," řekl Solanko. "Vzhledem k tomu, že zdroje jsou omezené, znamená to méně investic do jiných odvětví, včetně potenciálně produktivnějších oblastí."
Investice země se podle ní budou i nadále vzdalovat od technologického sektoru a současný stav ekonomiky označila za "obrácenou industrializaci".
Pokud bude válka pokračovat, Rusko bude nevyhnutelně alokovat více investic, které podporují jeho brutální valku s Ukrajinou.
"To se týká nejen vojensko-průmyslového komplexu, ale i mnoha odvětví, která podporují válečné úsilí, včetně textilního průmyslu, potravinářství a výroby léků," dodala Solanko. "I když pomineme skutečnost, že ve válečné ekonomice se zdroje snáze špatně rozdělují, Rusko neodvratně uvízlo na cestě k nižšímu potenciálnímu růstu a chmurné ekonomické budoucnosti."