V této diskuzi se objevují odkazy a příspěvky obsahující vulgarismy.
Což Baťa, ale jak dopadl předseda JZD Slušovice František Čuba! Udělali z něj podvodníka a mafiána - do půl roku po Sametové revoluci celé slavné Slušovice padly.
Socialistický zázrak. Slušovické JZD se stalo modlou, zničila ho až revoluce
JZD Slušovice dokázalo podnikat i za tuhého socialismu. Za jeho rozkvětem stál zejména František Čuba, který v roce 1963 nastoupil do čela JZD jako předseda. Zánik zemědělského družstva přinesla až sametová revoluce, kdy nezvládlo transformaci do nových časů a postupně se rozpadalo.
Během čtvrtstoletí se z JZD Slušovice stává ikona, vzor, modla, vyhledávané pracoviště, výstavní skříň. Prostě socialistický zázrak. V době, kdy se hlavní pozornost upínala na doly a železárny, najednou vyniká zemědělský podnik.
Tisková konference
„Jaká je vaše činnost?“ ptal se moderátor „Chov skotu, pěstování
kukuřice, mikroelektronika, výroba zemědělských strojů, zemědělská
chemie, biochemie, zpracování zemědělských potravin,“ odpověděl
Čuba.
Nevídaný rozsah. „A objem výroby a služeb v roce 1986?“ „Tři a půl
miliardy korun,“ pohotově odpověděl Čuba.
To vše v letech, kdy výplaty zpravidla dosahovaly něco kolem tří tisíc Kčs. I tempo růstu družstva bylo nevídané. Třicet procent během několika let od začátku roku 1980.
Kdo zažil reálný socialismus, ví, jaká bývala nejen v 80. letech pracovní morálka. Kdekdo hleděl, jak si v šatně zdřímnout, jak výhodně marodit, prostě jak se ulít. Ve Slušovicích to tak nebylo. František Čuba dobře věděl, že pokud chce uspět, musí se makat na 100 procent. Doslova. A vydělá si jen ten, kdo opravdu pracovat bude. Když se díval na tristní výkony některých částí národního hospodářství, měl jasno.
Svého vrcholu JZD Slušovice dosahují v roce 1989. Téměř sedmimiliardové tržby, sedm tisíc zaměstnanců po celém Československu, zahraniční akvizice. „Neexistuje socialistické nebo kapitalistické podnikání, je prostě podnikání,“ říkával Čuba.
Záměrná likvidace?
Transformaci do nových časů však JZD nezvládlo. Po listopadové revoluci se
postupně rozpadlo. Pravé důvody už lze jen složitě popsat a hlavně
věrohodně prokázat. Lze však dohledat například článek ve slovenském
časopise Farmář, kde období po roce 1990 popisuje Čuba jako údajnou
záměrnou likvidaci Slušovic ze strany nové státní moci, kdy výsledkem
byla nedůvěra zákazníků či neochota bank půjčit peníze.
Není bez zajímavosti, že v lásce ho neměl ani Václav Havel. „Krajně temné slušovické žilky nenápadně prorůstají našim potravinářstvím,“ hlásal z tribuny nadšenému porevolučnímu davu. Je to trochu v kontrastu se slovy tehdejšího ekonomického náměstka JZD Slušovice Františka Trnky. „V době socialismu našlo v JZD AK Slušovice práci mnoho politicky nepohodlných či z KSČ vyloučených lidí. Čuba posuzoval pracovníky pouze dle jejich výkonnosti, ne politické činnosti,“ uvedl v jedné ze svých knih.
