Člověk s neandertálskými geny
Dnešní a neandertálský člověk mají stejné předky, v určitém období
se od sebe oddělili a šli si každý dál svou vlastní vývojovou cestou. Za
tisíce let se však jejich cesty zkřížily a oba druhy se spolu smísily.
Právě potomci těchto „míšenců“ zdědili neandertálské geny a
vnímají bolest daleko více a dříve. Nejen to, tyto zděděné geny můžou
také ovlivňovat další procesy v našem těle a způsobovat některé
zdravotní problémy. A test že jste tyto geny zdědili? Nemusíte se hned se
svým známým říznout do prstu a čekat, komu dřív vytrysknou slzy. Prostě
víte, že si klidně třeba nechá vytrhnout zub a řekne „to nic není“.
Vám nepomůže ani anestetikum a stejně trpíte. Pokud máte pocit, že
snášíte bolest mnohem hůře než jiní, pak za váš nízký práh bolesti
můžou vaši neandertálští prapředkové. Ale na druhou stranu vám jejich
geny můžou pomoci lépe bolest překonávat, pokud cítíte podporu svých
blízkých.
Belosi tak jako i mongoloidni rasa ma v DNA asi 2 – 5 % informace od Neandrtalcu. Ne tolik kupodivu cernoši.
Nové studie ukazují, že naši pradávní příbuzní byli daleko citlivější na bolest než dnešní člověk. Při zkoumáním pozůstatků neandrtálců nalezených v jeskyních v Rusku a Chorvatsku našli evoluční genetici genové mutace, které nejsou u moderního člověka běžné. Ty spouštěly podněty pro vnímání bolesti daleko dříve, než u člověka dnešní doby.
Ano, neandrtálci byli našimi pradávnými příbuznými. Podle nového výzkumu, který byl proveden na pozůstatcích neandrtálců nalezených v jeskyních v Rusku a Chorvatsku, se ukázalo, že naši pradávní příbuzní byli daleko citlivější na bolest než dnešní člověk. Genetici zjistili, že u neandrtálců se v genomu vyskytuje varianta genu, která ovlivňuje tvorbu impulzů v některých nervech. Lidé s touto variantou genu cítí více bolesti.




