To byli aktivisti proti zbranim, kdyby se do toho nemotali, mohli dale zit.
To byli aktivisti proti zbranim, kdyby se do toho nemotali, mohli dale zit.
Poslechni si od 17. minuty: o bohatých x chudých regionech.
Bohaty a chudi musi existovat, jinak spolecnost zanikne, nebude uz potreba soutezit o lepsi postaveni.
Profesor ekonomie na místní vysoké škole prohlásil, že nikdy předtím nepropadl ani jeden student, ale nedávno propadla celá třída. Ta třída trvala na tom, že socialismus funguje a že nikdo nebude chudý a nikdo nebude bohatý, což je velký rovnostář.
Profesor tehdy řekl: "Dobrá, v této třídě si uděláme pokus ". Všechny známky se zprůměrují a všichni dostanou stejnou známku, takže nikdo nepropadne a nikdo nedostane jedničku." .... (nahrazení známek dolary - něco bližšího a pro všechny srozumitelnějšího).
Po prvním testu se známky zprůměrovaly a všichni dostali dvojku. Studenti, kteří se pilně učili, byli naštvaní a studenti, kteří se učili málo, byli šťastní.
Když se blížil druhý test, studenti, kteří se učili málo, se učili ještě méně a ti, kteří se učili tvrdě, se rozhodli, že chtějí mít také volnou ruku, a tak se učili málo. Průměr druhého testu byl čtyřka! Nikdo nebyl šťastný.
Když se objevil třetí test, nový průměr byl "5".
Jak testy pokračovaly, skóre se nikdy nezvýšilo, protože hádky, obviňování a nadávky vyústily ve zlé pocity a nikdo se nechtěl učit ve prospěch ostatních.
K jejich velkému překvapení VŠICHNI NEUSPĚLI a profesor jim řekl, že socialismus nakonec také selže, protože když je odměna velká, snaha uspět je velká, ale když jim vláda sebere veškerou odměnu, nikdo se nebude snažit a nebude chtít uspět.
Lidská přirozenost vždy způsobí, že socialistický styl vlády selže, protože na světě jsou výrobci a nevýrobci (tvůrci a příjemci).
Člověk - tedy rozumný - se učí pro sebe, a ne pro známky. Pro známky
se učí jen blbec. 
„Non schoale sed vitae discimus. - Neučíme se pro školu, ale pro život.“ — Seneca římský filozof -4–65 př. n. l.
Nejde o vyuku, ale o princip prikladu. Jak se pise v clanku, nahrad znamky ve skole peneznim prijmem !
Porovnani z CSSR
Tvoje spolupracovnice prodala 45 kosil a dostala 1500/mesicne. Ty jsi prodala 70
kosil a taky jsi dostala 1500/mesicne.
Pristi mesic jsi uz tolik neprodavala, protoze jsi nebyla patricne odmenena a
tvoje spolupracovnice se taky tolik nehonila, stene dostane prumer vas obou.
Treti mesic se to opakovalo, nikdo nechtel nic prodavat, protoze jeden spolehal
na prodej tvuj, ale ty jsi uz nechtela tolik prodavat, protoze ona tahla tvuj
vydelek prumerem dolu. Tak to je v socialismu. Vsichni si jsou vydelkem rovni,
at delaji hodne a nebo malo a proto socialismus vzdy krachne !
Dobrý elaborát, až na to, že takto to v socialismu nechodila.
Moje maminka byla celý život prodavačkou, vedoucí vesnické prodejny
smíšeného zboží. Měla za tržby určitá procenta, v platu to bylo hodně
znát. Navíc špatné prodavačky měly i mnohem nižší základní plat a
navíc nebraly prémie, natož odměny. Rozdíl mezi dobrou a špatnou
prodavačkou byl tedy veliký, nehledě k tomu, že špatné prodavačky se
Jednota, i na nátlak zákazníků, snažila rychle zbavit.
Tolik praxe v kontrastu s tvými teoriemi.

No asi takhle. TaVasheka má sice něco do sebe, ale je to je příměr, opravdu to tak zcela nikdy nefunguje, protoe tu je taky nákladovost života ap.
Ale není to ani jak píšeš to (nebylo to). Platy byly hodně rozvnostářský, takže i když nebyly do mrtě stejný, nějaký rozdíl 200-500 Kč v 1989 při průměrném platu hrubém 3200 bylo egalitářství. ve skutečnosti tam měly být rozdíl ne 20 %, ale 2000 %.
A i když nějakou prodavačku jednota vyhodila, většinou kvůli chování k zákazníkům, tak ale vzhledem k tomu, že to byl státní podnik a v podstatě JEDINÝM ZAMĚSTNAVATELEM tehdy byl stát a současně měl krédo o nulové nezaměstnansoti, tak té prodavačce musel najít a dát jiné místo a většinou za stejně nebo i víc peněz.