Rozcestník >> Společnost a komunity >> Amerika, američané, americké zvyky

Vyber lidi k PTP zarucoval prusery.
Dustojnici se zarazenym postupem tedy neschopny nebyly schopny ukormidlovat to co jim pridely za vojaky.
Muzstvo bylo tedy ruzno rode. Kluci co nedokoncily vysokou a tak je vzaly na vojnu byly o neco starsi, lide co mely nekoho z pribuznych za hranicema a tez stavari. A nakonec i lide propustny z vezeni po ukonceni trestu, znova o neco starsi nez radovy vojak.

To je možný, ale někde se měli PTPáci přímo zlatě! Denně vycházky, každý víkend doma. Jak kde. Záleželo na velitelích asi. Ono to bylo jiný v 50 letech, jiný v 70-80 letech. To byla "vojna" u PTP spíš za odměnu. Zase ale jak kde, jak u kterýho útvaru.

Brácha kolegy byl u PTP a takhle to tam měli všichni. Konec 70 let.

Můj brácha byl také u PTP, u železničního vojska v Olomouci, v polovině 70. let. Po půl roce přešel na ministerstvo železnic a spravoval lampasákům auta. Peněz měl jako šlupek. A také nás vzal do Semaforu, do první řady - znal se s Jitkou Molavcovou.

PTP koncem 70. let????

Nediv se.
Když začátkem šedesátek mohli kaprálové se sluchátkama sedět u radiorozvědky přímo na "čáře" a jezdit s delegací do Británie na festivaly mládeže bez kádrové záštity KSČ, tak PTP mohly klidně existovat i koncem sedmdesátek.
Ne?

Presne tak jak kde a u ktereho utvaru. Uz i v '64-'65roce.
Na Stavbe v Nizkych Tarach na Talech to bylo uzasny ale Elektrarna Vojany skoro v Rusku a prekladka v Cerny n Tisou byly galeje. Tam nepomohly ani penize.
Ale dostat se domu z Vychodniho Slovenska to byla docela jina vec.
Ja si nemuzu stezovat a ja byl od remesla zatim co znacna cast byli sami "Jasankove".