Rozcestník >> Společnost a komunity >> Amerika, američané, americké zvyky

Já si pamatuji, jak ještě na začátku 60. let u nás na malé vesnici byla masna a v ní plno masa.
Co je špatného na tom, anglicky nebo německy mluvícím zákazníkům naúčtovat jim příslušné ceny? Přece by se museli stydět platit ty pro ně směšné ceny platné pro naše lidi.

https://zpravy.aktualne.cz/finance/fronty-a-nakupovani-za-socialismu/r~f1bd30c009ec11ea926e0cc47ab5f122/

Já v životě v žádné frontě nestála, a měla jsem všechno.
Fronty nestojím ani dnes - proto třeba nechodím nakupovat do supermarketů, kde jsou fronty u pokladny zcela normální.

V roce 1960 na vesnici Vehlovice zadna masna nebyla, jenom konzum. Pro maso se jezdilo autobusem na Melnik a to jenom v patek, kdy bylo k dostani.

A co mají nějaké Vehlovice společného se mnou?

To zas kecáš, dobře pamatuju, jak jsem o prázdninách cca roku 62 chodil stát frontu před masnu, Musel jsem tam být kolem 11 hodiny, máti mě přišla vystřídat ve dvě po obědě, kdy otevírali! To se dělo vždy v pátek, kdy se maso vozilo. Ještě pamatuju, že když máti chtěla kvalitnější maso, musela povinně vzít půl kila bůčku. Dnes je to obráceně, bůček je dražší, než kotleta!

Já pamatuji, z 80. let, že bůček nebyl běžně na pultech, protože všichni chtěli jen bůček. Tak jsem se musela spokojit s kotletami, kýtami, roštěnou... Upozorňuji, že zásadně bez front. Pokud v nějaké masně fronta stála, šla jsem do jiné, a že jich tenkrát po městě bylo! Dnes? Škoda řeči! Telecí jsem poprvé od Plyšáku viděla letos před Vánoci, stálo 489 Kč kilo.

Jo, to už maso bylo, já píšu o 60.letech!

pravá komunistka promluvila...