Za takzvané normalizace se mimo města žilo některým lidem lépe a na revoluci pak vydělali méně, než jejich spoluobčané z měst. Odtud plyne i nevraživost vůči „pražské kavárně“.
Me se zda ze to neni ani tak kvuli tomu ze se ty cesky venkovani maj dnes hur nez pred sametem, ale jen tim ze se nemaj tak dobre jako jejich deti, ktery se po sametu neostychali obejmout zapadni styl zivota (kapitalizmus a meritokracii) a dokázali tim zněkolikanásobit svou životní úroveň. Zatimco penzisti byli odkázáni pouze na své socialistické důchody. Veškerá politika vzdy začíná a konci v peněžence.
