Tříska s Ježkem jako "otcové" privatizace ústy ježka přímo přiznali,
že předpokládali, že bude nutný útěk před právníky.
Jak jsme psal, nikdy se to nestalo, za celou dobu byly problémem jen dva
zákony - nevím přesný název, ale jedním byl zákon o odhadcích (kteří
určovali cenu nemovitosti zvětšiny pro zástavu za úvěr) a Zákon o
investičních fondech. V prvním případě docházelo k podvodným odhadům,
kdy zastavovaná nemovitost umožnila vzít větší úvěr, než na jaký by
byl nárok při správném ocenění, ve druhém případě nebylo odděleno
(zapovězeno) nakládání majitelů investiční společnosti s penězi
akcionářů, investorů, což majitelům umožňovalo "vytunelovat"
investiční fond.
Tedy ale ty zákony existovaly, jen třeba nebyly dostatečně přísné, aby
uvedenému konání uvedených zabránily, ale PŘESTO ty činnosti byly
podvodem a vykradením, tedy trestatelné podle klasických zákonů.
Jiná věc samozřejmě byla, že v té době po přechodu od jediné formy
společného socialistického vlastnictví k desítkám rozličných forem je
tady nikdo neuměl šetřit, sbírat důkazy, hodnotit podle existujících
zákonů.
jenže čekat třeba 10 let, než se to naučí (a na čem?) možné nebylo.
Klasickým případem byla ČD - do té stát cpal 100 mld ročně.
Když proti tomu postavíme ztrátu KoB/ČKA, která (byla to vlastně jedna a
ta samá, jen přejmenovaná banka - Konsolidační banka a právní
následovnice Česká konsolidační agentura) spravovala všechny vyvedené
dluhy podniků a bank kvůli jejich privatizaci, skončila ke dni svého
zrušení se ztrátou asi 300 mld, přestože to nelze prohlásit automaticky za
ukradené (plno firem dodnes prostě vážně zkrachuje, bez podvodů), tak i
když to celé označíme jako to ukradené, jen státní dotace do ČD by to
"ukradly" za 3 roky. A to je jen ČD, stát by musel celou tu dobu do
připravení příslušných zákonů a naučení se s nimi pracovat, kdy by
stejně nikdo nevěděl, jestli jsou dobré nebo špatné až do využití a
zkušeností (a jen převzít zákony ze západu, to prostě nešlo), cpát
další stamiliardy do stále nezprivatizovaných podniků, čekajících na
"zázrak" v podobě nějakých skvělých zákonů.
Podle mého soudu těch možná ukradených 300 mld byla významně menší
ztráta, než jakou bychom zaznamenaly při "právním" řešení a čekání na
nějaké zákony.
Navíc, privatizační podvody, narozdíl od jiných, klasických, které mají
promlčecí dobu 10 let, měly promlčecí dobu 20 let.
a na úplný závěr jen určitý soupis :
malá privatizace - vyvolávací cena 21 mld, výnos 30-45 mld (podle různých
autorů). ve 3/4 případů se tehdy ale dražil jen 2 a následně 5letý
nájem, nikoli vlastnictví
restituce : od 25 mld až po 70-120 mld
velká privatizace (kam patří kuponovka, přímý prodej, veřejná
soutěž, aukce, bezplatný převod, prodej akcií na burze) :
kuponovka : 198 mld
bezúplatný převod městům a obcím : 10 mld
aukce, tendry, přímý prodej vybranému zájemci : 40 mld
korporatizace (pouhá změna právní formy) : 220 mld
celkem se tedy privatizoval majetek v účetní hodnotě 469 mld, reálná
cena byla samozřejmě zcela jiná, většinou významně nižší - jen pro
příklad : do kuponovky šel majetek za 198 mld, ale ty podniky musel dát
stát do kuponovky, protože je jinak nikdo koupit nechtěl (nemohl - viz
poznámka dále) - stát z KP tedy získal jen peníze zaplacené za kuponové
knížky, kdy jedna stála 1000 Kč + asi 50 Kč kolek, to už přesně nevím,
a v obou vlnách se účastnilo něco přes 5 a něco přes 6 milionů DIKů,
tedy dejme tomu 12 mil DIKů = 12 mld Kč místo 198 mld účetní hodnoty.
přitom v průměru získal DIK na 1 knížku z první vlny účetní hodnotu
35535 Kč, ve druhé vlně 25160 Kč. Daly se na 1 KP pořídit asi 4 akcie
české pojišťovny a pokud jsi trefil prodej, získal jsi kolem 400000 Kč)
Až takhle příšerně zprasily komunisti tržní kapitalizaci téhle země,
bez ohledu na to, co teď kdákají.
("poznámka dále" - do privatizace byl připraven majetek v účetní
hodnotě 1,2 bilionu (95 % státu, docela trapný, že? v podstatě HDP v 1993 -
1,2 bil), ale úspory mezi lidma i firmama byly jen 323,4 mld, takže v čr bez
úvěrů šlo zprivatizovat jen 1/4 majetku, tací boháči jsme byli po
komunistech)
Nebudu už unavovat : "ukradené" v privatizaci (v uvozovkách, protože
rozhodně nelze vše považovat za ukradené, firmy opravdu krachují i
"upřímně") představuje mnohem menší částku, než o kterou bychom v
ekonomice přišli i jen při jednoročním čekání na zákony, které by se
nakonec mohly ukázat ještě blbější než ty původní). a tenhle stát
(každý postsovětský) byl komunistama vyžranej na dřeň.
Amerika, američané, americké zvyky
