Rozcestník >> Společnost a komunity >> Amerika, američané, americké zvyky

Ruský milbloger Filolog v záloze včera napsal zajímavý komentář:

Tím, že se průlomem do Kurské oblasti otevřel další operační směr, nepřítel přirozeně prodloužil celkovou linii dotyku. Prodloužení frontové linie vyžaduje odpovídající síly. Nepřítel takové síly shromáždil a udeřil. Udeřil celkem úspěšně, má dostatek sil k rozvinutí a upevnění úspěchu, vyčerpání potenciálu nepřítele na kurském směru zatím nebylo pozorováno.

Z naší strany na tento směr nadále přicházejí rezervy. Současně nasazené síly nadále nestačí ani na udržitelnou stabilizaci situace, nemluvě o porážce nepřátelského uskupení. Chybí nejen kvantitativně, ale i kvalitativně. Na straně nepřítele máme poměrně dobře obsazené jednotky a formace. My máme zatím změť hasičských jednotek na mozaikové dece, a to v nedostatečném počtu.

O nějakých strategických záložních jednotkách a útvarech si netroufám soudit, ale jak ukázaly události těchto několika dní, nemáme vůbec žádné operační zálohy - aby se vykoupila krize, převádějí se zálohy z jiných částí fronty, a to nejen z nejbližšího charkovského směru, ale i z jiných směrů (včetně těch, na nichž naše jednotky v posledních měsících zaznamenaly alespoň omezené úspěchy), čímž se naše už tak prořídlé řady na těchto směrech dále oslabují.

Zálohy přicházející z jiných oblastí jsou z definice neúplné vzhledem k existujícím ztrátám. Tyto ztráty jsou často poměrně vysoké v důsledku špatné organizace bojové práce se špatně podporovanými útoky v rámci strategie, která vyžaduje ofenzivu ve všech možných oblastech. Navíc ne všechny formace a jednotky lze zcela stáhnout z jiných směrů, protože jsou přímo zapojeny do ofenzivních akcí. Výsledkem je, že proti původně poměrně kompletním formacím a jednotkám nepřátelského uskupení máme do značné míry rozptyl chybných střel po vzoru ochablých BTG z léta 2022.

Připočteme-li k tomu převahu nepřítele ve vojensko-technických prostředcích (včetně komunikačních systémů a bezpilotních prostředků), organizačních strukturách (především v jednotlivých jednotkách a pododdílech úderných BVP) a pružném systému operačního řízení, který umožňuje adekvátně reagovat na změny situace a včas vést palbu na zjištěné cíle, dostáváme velmi jednoznačné hodnocení činnosti našeho vrcholného vojenského vedení, včetně především NSH Gerasimova.