Francouzští vojáci a důstojníci stáli v pozoru. Vzdávali čest
devětadvaceti vojákům poslední jednotky československé armády nasazené
kdy do akce. Byl leden 1993, před pár měsíci se páni politici doma rozhodli
rozpustit Československo.
Sem do bosenské války rozdělení na Čechy a Slováky dorazí až za tři
měsíce. Zatím jsou ještě Čechoslováky z dobrovolnické jednotky a v té
chvíli sklízejí obdiv za záchranu pětapadesáti obklíčených
příslušníků francouzského kontingentu mise OSN UNPROFOR v bývalé
Jugoslávii.
Pod palbou, na několik hodin i v zajetí srbské polovojenské milice, se
samopaly u hlav. Nakonec dokázali obklíčené francouzské vojáky,
rozptýlené na čtyřech místech, najít a vysvobodit. Přivezli i jejich dva
mrtvé a šest zraněných.
Francouzský plukovník rituálně odsekl šavlí hrdlo láhve
šampaňského, poprvé a naposled v této válce na poctu Čechoslovákům.
Francie je nepřestala obdivovat a čtyřem českým důstojníkům jejich
ministr obrany předal Croix de guerre, válečný kříž za hrdinství v
boji.
Major, který československé jednotce velel, byl ještě před dvěma lety
členem komunistické strany, a dokonce předsedou stranické organizace. V té
chvíli by se mezi všemi, kteří stáli v pozoru na francouzské základně
UNPROFOR, nenašel jediný, kterému by přišlo na mysl mu to vyčítat.
Jmenoval se Petr Pavel.
https://www.forum24.cz/petr-pavel-a-mylne-presvedceni-o-vecne-a-neodcinitelne-vine/