Když se někdo nechá ovlivnit emocemi, tak mu to má rozum sdělit. Resp.
měl by na to činností svého rozumu přijít; rozum má tu schopnost tohle
odhalit. Jestliže na to nepřijde, pak buďto jeho rozumová schopnost není
moc výkonná, anebo je, ale on se jí rozhodl nevyužít (např. ignorovat jí
či vytěsnit). V obou případech jde o chybu rozumu.
Jinak bavíme se o situaci, v níž je potřeba používat rozum a ne emoce.
Některé situace, např. v oblasti mezilidských vztahů, zase vyžadují
zapojení citu a rozum s nimi nehne, ale i tady platí to samé o činnosti
rozumu.