Dnešní zavedení amerických cel znamená zahájení obchodní války mezi USA a zbytkem světa. Shodli se na tom analytici, které ČTK oslovila. Clo má charakter nepřímé daně, která zvyšuje cenovou hladinu. V případě dlouhodobějšího uplatňování cel je tak podle odborníků nutné počítat s vyšší globální inflací. Cla ve výši těch nyní zavedených byla naposledy v 30. letech minulého století. Důsledky vypuknutí obchodní války jsou pro světovou, potažmo českou ekonomiku, jednoznačně negativní, dodali experti.
Spojené státy dnes zavedly cla 25 procent na dovoz z Kanady a Mexika a zároveň o deset procent zvýšily cla Číně. Čína v reakci oznámila, že od 10. března zavádí odvetná cla v rozmezí deset až 15 procent na některé americké produkty. Kanadský premiér Justin Trudeau o několik hodin dříve uvedl, že jeho země ode dneška zatíží 25 procenty dovoz z USA v hodnotě 155 miliard kanadských dolarů (téměř 2,6 bilionu korun).
Drtivá většina ekonomů se shoduje na tom, že po zavedení cel trpí jak země, kde jsou cla uvalena, tak země, která cla uvaluje. "Po zavedení cel budou v USA cítit silné negativní tendence, které se promítnou napříč ekonomikou. Domácnosti pocítí inflační tlaky vlivem dražšího zboží z dovozu, což negativně ovlivní jejich reálné příjmy. V důsledku toho může oslabit domácí poptávka, což pocítí firmy. Jako první ty v oblasti maloobchodu. V důsledku toho zpomalí růst ekonomiky," uvedl analytik XTB Pavel Peterka.
Trumpova cla dopadnou na peněženky amerických občanů vyššími cenami, v průměru tak lidé ztratí 1,7 procenta svých příjmů, uvedl na síti X člen Národní ekonomické rady vlády Libor Dušek. Dopady jsou podle něj velmi podobné na chudé i na střední vrstvy. Doplnil, že Trumpova cla přinášejí také největší zvýšení daní za několik dekád. Větší daňové nárůsty se schvalovaly prakticky jen kvůli financování válek a válečných dluhů, podotkl.
