Z morálního hlediska je členství Petra Pavla v Komunistické straně problematické, ale je třeba ho hodnotit v kontextu doby i jeho pozdějšího života.
Argumenty pro kritické morální hodnocení:
KSČ byla nedemokratická strana, jejíž členství znamenalo podporu režimu, který omezoval lidská práva, svobodu slova a pronásledoval odpůrce.
Vstup do strany byl dobrovolný, i když tlak ve státní sféře (zejména v armádě) byl silný – tím spíš se ale od členů očekávala loajalita k režimu.
Petr Pavel studoval vojenskou zpravodajskou školu, což v očích některých zvyšuje jeho odpovědnost, protože šlo o elitní složku režimu.
Argumenty pro mírnější pohled:
Byl velmi mladý (vstupoval ve 24 letech) a v armádním prostředí, kde byl vstup do strany téměř nezbytný pro kariérní postup.
Po roce 1989 jednoznačně přijal demokratické hodnoty, působil v NATO, hájí občanské svobody, a otevřeně přiznal svou minulost, což není samozřejmé.
Na rozdíl od některých jiných bývalých komunistů nepopírá ani nebagatelizuje svou účast, což svědčí o určité míře sebereflexe.
Shrnutí:
Z morálního hlediska není členství Petra Pavla v KSČ možné omluvit, ale lze ho pochopit v kontextu doby a prostředí, ve kterém se nacházel. Důležité je také, jak se s touto minulostí vyrovnal – a v tom působí důvěryhodněji než mnozí jiní.

