Já si nechci půjčovat a jsem rád, že patřím mezi 50% lidé v této zemi, kteří to nepotřebují. Nicméně i tak odpovím: Své peníze mám v bance, kde jsem od roku 1999. A oni mi vždy něco nabízeli telefonicky, vždy jsem je rezolutně odmítl. A jak jsem psal, nedávno to tedy zkusili e-mailem. Stavil jsmem se tam osobně, opět mi nabízeli hory a doly, jak by to bylo strašně výhodné, dokonce nějakého osobního bankéře a jiné nesmysly. A já jim na to řekl jasně: prostě jste si vyfiltrovali opět lidi, kteří nikomu nic nedluží, vše mají své a ty se teď snažíte přesvědčit. Ta paní na mne koukala a nakonec kývla hlavou. Souhlasila se mnou. A já na to: Už to na mne nezkoušejte, jinak opravdu přejdu tady náměstí a založím si účet u jakékoli vaší konkurence, převedu tam své peníze a vyřešeno. Na to ona, že to chápe atd. a nakonec tedy, že se omlouvá a vyřešeno. Nejsem sám, kdo nemá zájem o nějaké dluhy. Takto se chová celá má i vzdálenější rodina a mnoho mých přátel atd. Nehodnáme to měnit. Vše co máme je naše a jsme za to rádi.
