Rozcestník >> Společnost a komunity >> Amerika, američané, americké zvyky

No mě nikoli, ale mým rodičům možná ano. Moji rodiče se poznali na železnobrodské, sklářské průmyslovce (4 letá s maturitou) a jsou spolu dodnes. Oba jsou ročník 1947, jsou od sebe věkově pár dní. A poté z logiky věci šli co se vzdělání výše. Po škole moje máma učila mnoho let na sklářském učilišti ve Světlé nad Sázavou (pro příklad byla třídní Blanky Kyselové,dnes Matragi) a když zjistila, že má Blanka na víc, tak si ji vzala do parády a v podstatě i díky mé mámě se Blanka dostala na ,,sklandu"(sklář­skou průmyslovku v Železném Brodě). Otec můj pracoval ve sklárnách na pozici vedoucí výroby a po revoluci i na pozici ředitele skláren. Když se bavíme o sklářské průmyslovce, mají moji rodiče pravidelné srazy, nedávno umřel jejich spolužák z ročníku, sklářský architekt Aleš Vašíček. V Liberci jsem byl za poslední měsíce 2x, bohužel kvůli smutným událostem v naší rodině. Nejdřívě zemřela moje sestřenice, absolventka vysoké strojárny v Liberci (58 let) a za měsíc a kousek i její máma, starší sestra mé mámy(nedožitých 85 let), jenž byla celý život učitelka zeměpisu a matematiky (rovněž i okresní metodička matematiky). A před nimi v lednu máma (68 let) mé druhé sestřenice z tátovy strany, jenž je mladší než já. A jak to u nás bývá, když někdo umře, vždy se někdo nový narodí. Neteř Klárka má termín porodu na konci listopadu. V UK stejně jako u nás, si mohou vybrat porod doma a nebo v nemocnici v porodnici. Klárka není blázen, vybrala si porodnici v nemocnici v Edinburgh.