V této diskuzi se objevují odkazy a příspěvky obsahující vulgarismy.
Vzhledem k tomu, že Pentagon soucasne prochází rozpočtovými škrty, zmenšení americké vojenské stopy v Evropě je nutne k uvolneni zdroju potrebnych v indo-pacifickém regionu, který je podle představitelů Trumpovy administrativy vyšší strategickou prioritou. Stahnuti americkych bojových jednotek z východní Evropy by tez mohlo uvolnit fondy potrebne, pro investice do noveho vybavení a zbraní.
V Evropě je soucasne rozmístěno zhruba 80 000 amerických vojáků. Poté, co Rusko zahájilo válku, americti zákonodárci obou stran podpořili silnou americkou vojenskou přítomnost na východním křídle NATO, protože ji považují za důležitý signál Putinovi, že Spojené státy jsou nadále odhodlány bránit tyto pohraniční státy.
Trump však kandidoval s tim, že válku rychle ukončí, a nyní prosazuje příměří. Vůči Ukrajině zaujal zcela odlišný postoj než Biden, který slíbil poskytnout Kyjevu zbraně a další pomoc „tak dlouho, jak bude třeba“, aby zvítězil.
Trump misto toho tlačil na Ukrajinu, aby učinila ústupky předem. Po veřejném střetu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na týden pozastavil vojenskou a zpravodajskou pomoc a ohledně budoucí americké vojenské pomoci se konkrétně nezavázal.
Evropské ekonomické mocnosti (Německo, Francie, Británie a Itálie) jsou zcela schopny samy pomoci Ukrajině ukončit tuto válku k její spokojenosti i bez další účasti Spojenych statu.
1