Rozcestník >> Společnost a komunity >> Amerika, američané, americké zvyky

Rád vzpomínám na tvé krásné obrazy, co jsi kdysi měla v galerii.

Diky Zizo no, uz je to hodne davno ...obcas si jeste sem tam sednu ke stafli, kdyz me chytne muza. Ale radeji to uz prenecham synovi, ten je v tom spička.
No a k tomu memu kolenu, jak jsi se nedavno ptal.... jeste to neni v poradku, hlavne to citim, kdyz jdu po schodech dolu.
A co Ty? Jak se dari?

Tak já jsem po základní škole na žádné učiliště nešel. Měl jsem vyznamenání dle prospěchu a za nás nás rozdělovali v osmé třídě na A (ti, co měli známky a předpoklady na maturitní 4 leté obory) a na B (ti, co šli na učiliště). I když jsme měli prospěch a předpoklady, i tak jsme z logiky věci i tak dělali přijímací zkoušky, a čemž jak již víš dle mojí mámy, která mraky let učila na sklářském učilišti ve Světlé nad Sázavou neměli učni, oproti studentům ani zdání, neboť na učiliště se žádné přijímací řízení nekonalo.
Na přijímacích zkouškách co si pamatuji nás bylo 430, brali 64 lidí. To víš, silné populační ročníky a tak to prostě bylo. Ale co vím od mých rodičů, ti když šli na průmyslovku do Železného Brodu i oni to měli i v jejich době velmi podobné.
Z tohoto důvodu mne ve tvém případě napadl zcela logicky prospěch. A to co jsem napsal, za tím si stojím ,já tě zde nezačal napadat první a copak mne, ale bavila jsi se s Lídou o mé Monice, aniž by jsi ji znala. A to se neodpouští. Mne urážet klidně můžeš, nepatřím mezi trpaslíky ani fenotypem, ani genotypem. Ale navážet se do někoho koho miluji již 21 let, to potom nepatříš mezi dno společnosti, ale spíše dno pod dnem a to samé platí pro neinteligentní a velmi jednoduchou Lídu, kde je to již dle jejích vulgarit a slovosledu zřejmé, o jaké individuum se jedná.