dědku, ty víš úplný hovno, tak se běž pozvracet...
Hrdina od Benkovce
Petr Pavel se ovšem v žádném případě nestal kancelářskou krysou, což
dokazuje fakt, že v letech 1992 a 1993 sloužil v misi UNPROFOR, jejímž
cílem bylo zmírnit průběh válečného konfliktu mezi Chorvaty a Srby v
bývalé Jugoslávii, konkrétně na území nově nezávislého Chorvatska.
Pavel se v prvním bojovém nasazení výrazně osvědčil, a dokonce si u
mnohých vysloužil označení válečného hrdiny. K tomu přispěl okamžik,
kdy v lednu 1993 velel skupině 58 příslušníků právě se dělící
československé jednotky v rámci naší účasti v misi UNPROFOR, jež
uprostřed bojového konfliktu mezi srbskými a chorvatskými jednotkami
zachránila skupinu obklíčených francouzských vojáků.
Fakt, že nešlo o žádnou jednoduchou situaci, podtrhuje skutečnost, že před příchodem Čechoslováků dva francouzští vojáci v palbě znepřátelených stran padli. Protivníkem Pavlova oddílu složeného z vojáků, kteří se do akce stejně jako jejich velitel přihlásili dobrovolně, byli při plnění záchranné mise navíc i nechvalně proslulí srbští Arkanovi tygři – milice válečného zločince Željka Ražnatoviće, řečeného Arkan.
S použitím různých lstí a odvážných kousků provedl tehdejší major Pavel nedaleko města Benkovac u obce Karin (kousek od dnešního tunelu Sveti Rok na dalmatské dálnici) operaci, která mu vysloužila velkou slávu ve francouzské armádě, první pozornost české veřejnosti i francouzské a české státní vyznamenání. Do vyslání českých vojáků do Afghánistánu byl tehdejší Pavlův kousek z jugoslávské války zřejmě největší vojenskou operací naší armády po roce 1989.


